úterý 31. srpna 2010

Přijďte na vernisáž výstavy Černé slunečnice

Ve čtvrtek 2. září 2010 v 18:00 představí fotoklub Černá slunečnice novou kolekci fotografií. Po čase se tak vracíme do Prahy a navazujeme na úspěšnou výstavu v Galerii Vyšehrad. Tentokrát naše fotografie hostí prostory školicího a kulturního centra InGarden.

Kolekci jsme opět složili z jednotlivých autorských miniprofilů. Myslím si tedy, že si každý příznivce fotografie přijde na své. Školicí a kulturní centrum InGarden najdete na adrese Nad Primaskou 292/45, Praha 10 - Strašnice - mapa. Výstava potrvá do 13. října 2010.

Všichni příznivci fotoklubu Černá slunečnice jsou srdečně zváni. Těšit se můžete nejen na dobré fotografie, ale i na vínko a různé jiné dobroty.

neděle 22. srpna 2010

Klobucké nabíjení – o vzniku jedné mé oblíbené fotografie

Jsou snímky, které jsou předem naplánované a do detailu vymyšlené a pak jsou snímky, které jsou dílem úplné náhody, byť tomu asi nikdo nebude věřit.

A právě dílo náhody zapracovalo při vzniku tohoto snímku, který mám rád a kterému jsou skoro na den čtyři roky. Jednoho srpnového dne roku 2006 jsem se vydal s kamarády z fotoklubu Černá slunečnice na výlet do Panenského Týnce. Měli jsme v plánu se cestou zpět stavit i u nejvyššího menhiru v Česku, který se tyčí do výšky necelých 3,5 metru nedaleko obce Klobuky. O menhiru s přezdívkou Kamenný pastýř koluje spousta informací, ale nikdo do teď vlastně pořádně neví, kde se tam ten „šutr“ vzal a proč je tam kde je.

Kamenný pastýř se nedal cestou přehlédnout. Nechali jsme auto v příkopu u silnice a pokračovali vyšlapanou pěšinou v poli. Po pár desítkách metrů jsme byli u menhiru. Místo to bylo opravdu impozantní. Uprostřed pole, plného ve větru šumících klasů, stál obrovský kus tmavého kamene. Stál jsem tam a chtě nechtě jsem musel přemýšlet, proč ten kámen stojí tady a kdo byli ti, co ho sem „zasadili“. Genius loci fungoval.

Udělal jsem několik snímků a pomalu se začal od menhiru vzdalovat, abych si udělal snímky i z větší dálky. Měli jsem štěstí, protože se na obloze začala tvořit krásná bouřková oblačnost, která postupně dotvářela atmosféru tohoto místa.

Po chvilce jsem si všiml čtveřice, která pomalu přicházela pěšinkou k menhiru. První má myšlenka byla - „sakra, kdo mi to tam zrovna teď leze...“. Ale i tak jsem tuto skupinky dál sledoval a nálada se mi velmi rychle změnila. Skupinka si totiž začala místo v okolí menhiru vysloveně užívat a mně, opodál sedícímu v obilí, stačilo jen v hledáčku tuto situaci sledovat. Vznikla tak série snímků, ze které jsem již jeden snímek (MENHIR) před lety publikoval.

Dnes přidávám tuto fotku, kterou mám z celé tehdejší série nejraději. Přijde mi, že o tom místě ledacos vypovídá. A nejlepší je, že stejně tak, jako nikdo neví, proč u Klobuku ten menhir stojí, tak ani já nevím, kdo je ta čtveřice na mém snímku.

Klobucké nabíjení

 Poznali jste se? Napište mi...

Pokud se dnes rozhodnete zajet podívat na Kamenného pastýře, tak zažijete již zcela jinou atmosféru. Protože někdo dostal šílený nápad okolí menhiru „zkulturnit“, čímž celé místo vysloveně zabil. Bohužel...

čtvrtek 12. srpna 2010

Temnokomornický občasník je mrtev. Ať žije Temnokomorník!

Temnokomorník 2 / 2010 
Když jsem začátkem března letošního roku listoval u dobrého čaje v Leica Gallery Prague prvním číslem papírového časopisu Temnokomornický občasník, byl jsem nadšený. V záplavě reklamou prošpikovaných barevných časopisů působil Temnokomornický občasník jako opravdový balzám na duši. Bylo mi jasné, že se parta příznivců červeného světla temných komor a vůní vývojek seskupených okolo stránek www.temnakomora.cz dala na nelehkou cestu. Držel jsem jim pomyslné palce a doufal, že nedržím v ruce zároveň číslo poslední. 

No, držel. Ale jen částečně, protože koncem května vyšlo číslo nové, tentokrát již pod novým názvem Temnokomorník. A není to změna jediná. Z občasníku se stal pravidelně vycházející časopis, který potěší své čtenáře každé tři měsíce. Časopis má své webové stránky – www.temnokomornik.com. Autoři navíc připravují jednu opravdovou lahůdku pro sběratele. Časopis bude také vycházet v limitované edici, která nabídne  luxusnější provedení a bude obsahovat originální, podepsanou a očíslovanou fotografii autora, jehož portfolio bude v daném čísle prezentováno.

Myslím si, že vzhledem k zaměření časopisu je na co se těšit. Temnokomorník jsem si předplatil a určitě si nenechám ujít ani limitované edice.

Více informací o časopisu Temnokomorník najdete na jeho stránkách -  www.temnokomornik.com.