úterý 7. srpna 2012

Canon EOS 7D má nové softwarové srdce

Když jsem si koncem roku 2009 kupoval Canon EOS 7D tušil jsem, že bych mohl mít v báglu konečně pořádný amatérský foťák na zvířata. Následné tři intenzivní týdny s kolibříky v Ekvádoru to potvrdily. Své první dojmy jsem tenkrát shrnul v článku Ekvádorské postřehy do věty: Myslím si, že takhle povedený a dotažený foťák už Canon hodně dlouho neměl. Dodnes si to myslím a považuji 7Déčko za přelomový foťák v amatérské třídě Canonu. Stejně tak bych podepsal i postřehy, které jsem následně shrnul do článku S Canonem EOS 7D v Ekvádoru.




Těžko vidět do hlav marketérům a inženýrům od Canonu, ale zatímco svět příznivců neustále spekuloval o nástupci Canonu EOS 5D Mark II, tak si 7Déčko žilo svým poklidným životem. Sem tam se objevila nějaká ta spekulace, ale ono vylepšovat něco, co je samo o sobě stále hodně dobré, je vždycky těžké.  Nakonec Canon připravil překvapení všem a místo fyzického nástupce připravil softwarové vylepšení stávajícího kousku. 

Pro příznivce kulometného způsobu snímání je asi nejzásadnější novinkou přepracovaná správa paměti, která umožňuje navýšení počtu pořízených snímků, než dojde k jejímu zaplnění. Pro formát JPG v rozlišení Large/Fine je to až 130 snímků, v RAWu je možné se dostat až na 25 snímků a pro kombinovaný zápis RAW+JPG je to navýšení největší, protože z 6 je to nově až 17 snímků. 



Osobně mám velkou radost z funkce hodnocení snímku. Je to přesně ta věc, která člověku ušetří čas, když si v pauze prohlíží na displeji foťáku pořízené fotografie a vidí, že se nějaká opravdu povedla. Do teď jsem si musel pamatovat její číslo, nyní stačí přiřadit hvězdičkové hodnocení (jedna až pět hvězdiček) a ušetří mi to čas při zpracování, protože toto hodnocení jde s fotografií dále. 

Další velmi příjemnou novinkou, která potěší všechny, kdo pracují ve světelně proměnlivém prostředí, je možnost nastavení si maximální použité citlivosti v režimu Auto ISO. Dosud foťák pracoval s pevným rozsahem 100 - 3200 ISO. Nově je možné si nastavit horní hranici v rozsahu 400, 800, 1600, 3200 a 6400 ISO. 

Cestovatelé také jistě ocení možnost nastavení časové zóny. 




Další drobnost, která mne v nové verzi firmware potěšila, je možnost nastavení prvních čtyř písmen v názvu souboru. Trochu je škoda, že je možné nastavit pouze první čtyři znaky a ještě ke všemu musí být vždy všechny využity, ale i tak to občas pomůže v rychlé identifikaci souborů, pokud používám více foťáků. 

Pro filmaře je zase neocenitelná nová položka v menu, která umožňuje manuální nastavení citlivosti mikrofonu. 

Zkusil jsem si také možnost vyvolat JPG z RAWu přímo ve foťáku. Kupodivu je to docela pěkně vyřešené. Díky možnosti úpravy vyvážení bílé v kombinaci s editací nastavení stylu je možné udělat docela velké úpravy. Osobně to asi moc nevyužiji, ale věřím, že to své klienty mít bude. 

Každopádně je vidět, že Canon hodně zapracoval na optimalizaci a při práci s obsahem na kartě je EOS 7D viditelně svižnější. 



Když tak nad tím přemýšlím, přijde mi, že u Canonu musí mít 7Déčko asi hodně rádi. Jeho nové softwarové srdíčko přináší řadu drobností, které ale ve výsledku pomáhají těm, kteří ho každý den drží v ruce. Nejde tak jen o “laciné” marketingové gesto, ale o dárek koncovým uživatelům - a to mi přijde z pohledu Canonu stejně přelomové, jako bylo samo 7Déčko pro amatérskou scénu. 

Popis všech novinek včetně linku ke stažení najdete na stránkách Canonu.

neděle 15. července 2012

Planetární nokturno

Letošní jarní obloha připravila všem příznivcům zajímavého dění na obloze několik mimořádných večerů.

Jupiter, neochvějný vládce zimního nebe, postupně předával vládu nad večerní oblohou Venuši. Ta se s každým dnem drala výše a výše, zatímco Jupiter, spolu se souhvězdím Berana, kde se toho času nacházel, postupně klesal k obzoru. Každý večer tak bylo možné sledovat, jak se k sobě tyto dvě nejjasnější planety postupně přibližují, aby se 14. března na obloze minuly v těsné vzdálenosti 3 stupňů a vyměnily si tak pomyslné žezlo vládce večerní oblohy. Pozadu nemohl zůstat ani náš nejbližší souputník - Měsíc. Přibližující se dvojici navštívil poprvé koncem února a pomohl tak vytvořit úžasnou fotogenickou trojici. To samé si zopakoval i koncem března.

A právě toto přiblížení jsem se rozhodl zachytit ve svých fotografiích.

Vždy, když podobný astronomický úkaz fotografuji, snažím se jej zasadit do nějakého širšího okolí. Mám rád, když se povede na diváka přenést atmosféru okamžiku zachycení s vědomí toho, že to mohl opravdu pouhým okem vidět, aniž by bylo nutné použít nějaký velký dalekohled. Stačilo jen vyjít ven a zvednout hlavu k obloze.

Vymyslel jsem si tedy, že jedna fotografie bude s panoramatem Prahy a za druhou vyrazím na své oblíbené místo do Českého středohoří.

25. března jsem s nastupujícím večerem vyrazil na vltavské nábřeží. Srpek Měsíce zářil poblíž Jupiteru a nad touto dvojicí se třpytila Venuše. Počasí přálo a tak bylo možné na fotografii zachytit i nejjasnější hvězdy souhvězdí Velryby, Berana, Trojúhelníku i Andromedy. Abych dodal fotografii pohyb, počkal jsem si, až po Vltavě popluje jeden z mnoha parníků, který ten večer brázdily její vody.


Měsíc, Jupiter a Venuše nad Prahou. Po Vltavě se prohání parník.

Následující večer jsem vyměnil rušné vltavské nábřeží za opuštěnou louku na okraji Českého středohoří. Měsíc opustil Jupiter a vytvořil zářivou dvojici s Venuší. Počasí opět přálo. S postupujícím večerem jsem se ocitl pod nebeskou klenbou posetou množstvím hvězd. Nechal jsem dopadat světlo Měsíce, planet i vzdálených hvězd na elektronický čip, který pak vykreslil tři třpytivé diamanty zasazené do krajiny pod hvězdnou oblohou.

Planetární rande nad Českým středohořím

Protože často dostávám otázky, jak podobné fotografie pořídit, připojuji i stručný návod.

Základem je dobrý stativ, který zajistí to, aby se fotoaparát nehnul. Je třeba počítat s tím, že se expozice bude pohybovat v sekundách. Je dobré místo znát dopředu a nebo na místo přijet ještě za světla, aby se povedlo nastavit vhodnou kompozici, do které se nebeský děj zasadí. Za úplné tmy je to často velmi problematické, nebo se metodou pokus omyl ztratí zbytečně moc času. V případě focení ve městě ideální světlo trvá jen velmi krátkou dobu. Pokud používáte polarizační filtr, klidně ho sundejte, zbytečně prodlužuje expozici a žádný zásadní užitek nepřinese. Objektiv je dobré přepnout na manuální ostření. Vzhledem k tomu, že bude málo světla, je dobré fotografovat na co nejotevřenější clonu. Je třeba ale myslet i na kresbu objektivu, která na nejnižší cloně často nebývá ideální. Záleží jak znáte svůj objektiv a i na motivu. Já většinou jednu clonu přidám. Když se blíží ten správný okamžik, snažím se pomocí funkce LiveView a maximálního zvětšení objektiv správně zaostřit na hvězdy, Měsíc či planety, podle toho, co se povede chytit. Pokud je na obloze ještě zbytkové světlo, tak je možné se s důvěrou vložit do rukou expozimetru ve fotoaparátu. Ač se to nezdá, tak nebeská klenba letí velkou rychlostí. Abych neměl hvězdy v podobě dlouhých čárek, snažím se expozici pro širokoúhlé objektivy udržet do 15s. Z fullframe zrcadlovek mám zkušenost, že se není třeba bát ani vysokých ISO - třeba 1600 nebo 3200. Snímek jde nakonec upravit vždy tak, aby šum ve výsledku v podstatě nerušil. Pokud fotíte ve městě, tak je ideální fotografovat dokud je na obloze ještě nějaké zbytkové světlo, které pomůže udržet barvy, kresbu v budovách a pomáhá s velkým rozdílem jasu mezi osvětleným městem a tmavnoucí oblohou. Majitelé šedých přechodových filtrů si mohou ještě pomoci s umístěním šedého přechodu na město, čímž sníží jas přesvětlených budov a můžou tak prodloužit expozici oblohy.

Měsíc, Venuše a Jupiter zapadají nad Českým středohořím

Pro sledování dění na obloze je dobré navštěvovat stránky České astronomické společnosti na adrese www.astro.cz a nebo si domu pořídit šikovný program, který umožňuje zobrazovat dění na obloze. Já používám na iMacu program Stellarium, který je opravdu výborný. Pro iPad bych doporučil buď Star Walk nebo GoSkyWatch Planetarium.

No a teď již stačí vyrazit ven, zaklonit hlavu a sledovat to neustávající divadlo, které nám příroda každý den předkládá.

Použitá technika:

Ve všech případech jsem fotografoval digitální zrcadlovkou Canon EOS 5D Mark II. U fotografie Prahy jsem použil objektiv Canon EF 17-40/f4 L. Expozice trvala 10 sekund, při cloně 8 a citlivosti 800 ISO. Na spodní část s Prahou jsem umístil šedý přechodový filtr LEE 0.9 SOFT. U fotografií z Českého Středohoří jsem použil objektiv Samyang 14mm f/2.8 ED AS IF UMC, zacloněný na clonu 4. Expozice trvala 15 sekund při citlivosti 3200 ISO a 20 sekund při citlivosti 2500 ISO.


středa 6. června 2012

Přechod Venuše přes Slunce

Medicína dělá pokroky, ale představa, že by mne udržela naživu ještě dalších 105 let, abych vydržel do příštího přechodu Venuše přes Slunce, je jak dobré sci-fi - pobaví, donutí k zamyšlení, ale člověk se pak zase vrátí do té dnešní reality. 

Již od června 2004, kdy proběhl první z dvojice přechodů, jsem se na ten dnešní těšil. Představa, že před námi měli lidé příležitost naposledy na konci 19. století a další budou mít až za 105 let, mi jasně naznačovala, o jak mimořádnou událost se jedná. Z astronomických úkazů patří přechod Venuše přes Slunce mezi nejvzácnější. 

Přechod Venuše přes Slunce v roce 2004 z Vlašimi


Plány na letošní přechod jsem měl velké, ale nakonec jsem je musel přizpůsobit pracovním povinnostem. Naštěstí program The Photographers Ephemeris na iPadu - jasně ukazoval, že okno mé kanceláře míří správným směrem a můžu tak práci i zábavu zkombinovat. Do práce jsem vyjel s náležitým předstihem, abych stačil vychladit kancelář na venkovní teplotu a připravit si do okna své nádobíčko. Počasí v Praze bylo skvělé a tak jsem v duchu litoval, že nemůžu být na Petříně, kam jsem chtěl původně vyrazit. 

Mimořádné svítání

Před pátou hodinou se nad obzorem ukázal první sluneční paprsek a odstartoval tak úžasnou show. První expozice jsem udělal ještě bez filtru. Sluneční jas tlumila hustá atmosféra, která svým vlněním zároveň vytvářela pozoruhodné kreace se slunečním diskem. Venuše, která tou dobou byla již blízko okraje, měla všechny možné tvary, jen né vzhled malého kotouče. Za této situace bylo velmi obtížné správně zaostřit. Opět se ale ukázalo, jak velkým pomocníkem může být LiveView a nabízené funkční velké zvětšení. 



S ubíhajícím časem Slunce neúprosně stoupalo výše. Vlnění atmosféry se pomalu zlepšovalo a z rozpláclé placky se stával sluneční kotouč. Na snímcích bylo vidět i několik skupin temných skvrn a světlých fakulových polí. 

Než jsem se nadál, tak se Venuše zakousla do okraje slunečního disku a po pár minutách zmizela v temnotách. Čeká ji dlouhých 105 let, než opět částečně zakryje naše Slunce. A bude muset přidat ještě dalších 8 let, aby to bylo možné pozorovat z území, které se v roce 2012 jmenovalo Česká republika. Kdo ví, jak to tady bude 8. prosince 2125 vypadat. Možná nějaký autor sci-fi.... 

Venuše pomalu opouští sluneční disk

Použitá technika: Canon EOS 7D + Canon EF 300 / f4 L IS + TC 1,4x + TC 2x + BW ND filtr.


úterý 6. března 2012

Canon EOS 5D Mark III - konec výmluv

Od uvedení nového Canonu není den, aby mi nepřišel e-mail s dotazem, co na nový stroj ze stáje Canonu říkám a kdy bude v mém fotobatohu. Zkusím tedy své pocity z neformální vlajkové lodi Canonu popsat.

Předchůdce marka trojky mám doma od jeho uvedení na trh a je to foťák, na který nedám dopustit. Ve spojení s kvalitním objektivem nabízí nekompromisní kvalitu obrazu, která se do dnešní doby v kinofilmových zrcadlovkách nikomu překonat nepodařila. Je to zároveň i foťák, který způsobil malou revoluci ve filmovém průmyslu, kam přivedl velmi slušnou full HD kvalitu a otevřel tak nové možnosti pro mnoho tvůrců.

Poslední rok mne neustále fascinovaly různé zaručené zvěsti o novém 5Déčku, které často hraničily s totálním sci-fi. Vždycky jsem si pak říkal, jestli autoři těchto “super” specifikací s tím foťákem někdy v životě vůbec fotili. Či jestli fotí vůbec...

Myslím si, že pro Canon to nebylo jednoduché rozhodování, jak by měl nástupce vypadat, protože překonat legendu je vždy těžké. Navíc, když musí vnímat potřeby nejen fotografů, ale i filmařů. Výsledné parametry jsou pro mne velmi příjemným překvapením. Zdá se mi totiž, že se Canon před časem probral a nadále pokračuje v trendu naslouchání těm, kteří jejich výrobky opravdu každý den používají. Poprvé jsem měl tento pocit u Canonu EOS 7D, který byl pro mne trochu jako malé zjevení viz. článek S Canonem EOS 7D v Ekvádoru.

Je mi jasné, že největší vášně rozhodně budí nízké rozlišení nového stroje - hlavně ve světle nedávno oznámeného Nikonu D800. Osobně jsem ale rád, že se Canon udržel na uzdě a přinesl pouze inovovaný čip, který navazuje na to, co přineslo 5Dčku jeho věhlas - a to již zmiňovaná nekompromisní kvalita obrazu. Mně, jako uživateli starší verze, to totiž dává docela silnou jistotu v tom, že s objektivy, které teď používám, dosáhnu minimálně srovnatelné kvality, na kterou jsem teď nastavený. Pokud by Canon masivně navýšil rozlišení, tak bych tuto jistotu rozhodně neměl.

Osobně si myslím, že čas vyššího rozlišení určitě přijde. Jen mám pocit, že to Canon udělá až v době, kdy zmodernizuje kompletně páteř svých objektivů - na čemž teď také pracuje.

Mrazivé ráno u Karlova mostu

Velmi mne potěšilo, že nový Canon nezhubl. Je to sice z pohledu dnešních lidských měřítek skoro hřích, ale jestli mne něco štvalo třeba u Pentaxu - tak to bylo neustálé nesmyslné zmenšování foťáku - až se skoro nedal držet. Nové 5Déčko nepatrně přibralo na váze i na rozměrech. Prošlo také plastikou a vypadá nyní trošku jako jeho bráška z 1D řady při pohledu zepředu a jako EOS 7D při pohledu zezadu. Výrazně je zlepšena odolnost foťáku v extrémnějších podmínkách. Jednoznačně chválím!

Pokud se změny zevnějšku dají brát jako kosmetické, tak v útrobách nového 5Déčka nezůstal kámen na kameni.

Jestli něco uživatelé EOSu 5D Mark II vyčítali, pak to byl autofokus. Canon to nepodcenil a použil to nejlepší, co má aktuálně k dipozici. 5D Mark III používá stejný senzor, jako očekávaná vlajková loď EOS 1D X. 61 ostřících bodů zní impozantně, stejně jako to, že 41 z nich je křížových (jejich využitelnost ale záleží na světelnosti objektivu). Nicméně pokud jsem viděl rozložení bodů přes políčko, tak mi je jasné, že s ostřením u krajů to opět nebude tak horké :-)

Chalupská slať

Expozice mi u 5D nedělala nikdy problém, takže přejmutí systému měření iFCL ze 7Déčka beru jako evoluční krok. Co mne velmi potěšilo je prodloužení životnosti závěrky na 150000 cyklů, rychlost snímání v sérii, která narostla až na 6 snímků za sekundu a inovované tiché módy snímání. Potěšující je i zlepšení hledáčku, který nyní nabízí 100% pokrytí při zachování stejné míry zvětšení. Novinkou je i nasazení průhledného LCD jako v EOSu 7D. Kravinky jako HDR mód do JPG asi nevyužiji, ale třeba někoho potěší :-)

Nový Canon EOS 5D Mark III je nadupaná mašinka. Pokud se na ni dívám pouze pohledem krajináře, tak vlastně nepřináší nic zásadního, co by člověku v terénu pomohlo. Možná jen pocit větší jistoty díky rozšířené odolnosti. Pokud se na ní ale podívám i pohledem někoho, kdo z krajiny sem tam uteče za zvířaty, tak je to rozdíl zásadní a novinky, které Mark III nabízí, posouvají tento fotoaparát na úplně jinou úroveň. Při tomto pohledu je pak jasné, že pokud někdy v budoucnu v mém fotobatohu Canon EOS 5D Mark III přibude, tak to bude v přihrádce, kde dnes trůní EOS 7D. Ten, z mého pohledu, tváří v tvář novému 5Dčku pro mne ztrácí smysl.

Přes všechny ty pozitivní novinky přináší nový Canon svým majitelům i jednu drobnou nevýhodu - končí čas výmluv na foťák...

Cesta do pravěku


neděle 5. února 2012

Inspirace není nikdy dost - Apple iPad 2 ve službách fotografa - (tablet v akci III)

Apple iPad je skvělé zařízení pro konzumaci obsahu všeho druhu. Pro fotografa je to tak ideální zařízení ke sledování prací svých kolegů, čtení novinek, časopisů a učení se.

Flipboard

Na úplný úvod jsem si nechal aplikaci, která není přímo vysloveně pouze pro fotografy, nicméně si myslím, že pro konzumaci obsahu všeho druhu je to aplikace, která by neměla uniknout vaší pozornosti.

Flipboard je něco jako RSS čtečka. Těch je na světě snad ještě víc než aplikací na předpověď počasí. Autoři Flipboardu k práci s obsahem ale přistoupili zcela unikátně a povýšili díky tomu svou aplikaci na jednoznačného krále ve své oblasti.

Pokud nemáte své vlastní RSS seznamy, je možné využívat přednastavené kanály z mnoha oblastí zájmu - včetně fotografie. Bonusem je možnost úzké integrace s webovými lídry ve svých kategoriích. V případě fotografie je tak možné využít integraci s weby jako je například Flickr, 500px nebo Instagram. Tato integrace umožňuje velmi pohodlný způsob prohlížení obsahu z těchto webů. Možná pak díky Flipboardu objevíte jejich netušené kouzlo. 

Pokud máte své vlastní seznamy RSS kanálů například v Google Readeru, je možné si je s Flipboardem propojit a v každém okamžiku pak máte svůj oblíbený obsah vždy po ruce. Po pravdě musím přiznat, že jsem se stal tak trochu závislákem. 

Flipboard je pro mne ukázková aplikace síly myšlenky iPadu. 

DIGIfoto - In memoriam 

Časopisy byly po dlouhá léta nositelem inspirace, srovnání či nových myšlenek. Těžko hodnotit z tohoto pohledu naše domácí fotografické časopisy. Přesto si myslím, že časopis DIGIfoto si dlouhodobě drží ( držel, viz aktuální poznámka níže :-( ) svou tvář a místní produkci přeci jen převyšuje. Díky své příslušnosti ke stáji vydavatelství Mladé Fronty, a.s., která se nebojí zkoušet i nové přístupy, je možné od května loňského roku číst DIGIfoto i na iPadu. Cena jednoho vydání je 1,59 euro, což je v porovnání s papírovým vydáním skoro třetinová cena za shodný obsah. 

Pokud jde o vlastní provedení, tak se drží “konzervativnějšího” způsobu zpracování vydání. Což sice na jednu stranu asi zjednodušuje jeho přípravu, na druhou stranu tak ale v mnoha případech absolutně nevyužívá možností, které iPad nabízí. Speciálně si to asi uvědomí příznivci testovacích grafů a obrazců, které z mne nepochopitelného důvodu nejsou k dispozici v plném rozlišení, ale pouze v kvalitě velikosti obrazovky s malým výřezem v plném rozlišení. Toto je podle mého oblast, kde elektronické vydání časopisu může nabídnout víc, než jeho papírová podoba. Pak mne také mrzí, že jako čtenář elektronické verze nemám možnost jednoduše zjistit, která fotografie je k dispozici ve větším rozlišení na celou obrazovku iPadu a která ne. Nezbývá mi tak nic jiného než metoda pokusu a omylu. Opět drobnost, která ale zbytečně bere plusové body z jinak celkově pozitivního dojmu. 

Ze stejné vydavatelské stáje je možné si číst i elektronické vydání nesmrtelného časopisu LIDE A ZEMĚ. To mimochodem nabízí možnost prohlížení většiny fotografií v plné velikosti obrazovky, což dává časopisu nový rozměr. Občas si říkám, že by kolegové z DIGIfoto měli do redakce Lidé a Země zaskočit na kafe a pozeptat se na způsob provedení. 

Bohužel nutno dodat, že těšit se můžu nadále pouze na vydání Lidé a Země, protože prosincové číslo DIGIfoto bylo poslední v jeho historii. Těžko se mi k tomu něco dodává...

500px

Internetových fotografických galerií je po světě snad víc jak fotografů :-) Dříve či později se ale stanou místem, kde se člověk musí za dobrou fotkou prohrabávat nánosem “balastu”.

Asi světově nejznámější “galerií” je Flickr.com. Nad databází Flickr.com je postaveno mnoho zajímavých aplikací, o kterých jsem zde dříve psal. Viz. třeba Stuck On Earth v článku Apple iPad 2 ve službách fotografa - Kam vyrazit a jak tam asi bude (tablet v akci II).

Před skoro deseti lety se začal odvíjet příběh projektu 500px. Bylo to v době, kdy výkřikem techniky byly fotoaparáty s rozlišením 3 až 5 megapixelů a fotografie se prohlížely převážně na CRT monitorech. V té době skupina nadšenců založila projekt, který vycházel z předpokladu, že nejlepší rozměr fotografie pro prohlížení je 500 pixelů.

Od té doby uběhlo již hodně času. Z projektu 500px se mezitím stala, dle mého názoru, jedna z nejlepších fotogalerií na internetu. Autoři se nespokojí jen s propracovanou webovou stránkou, ale pro uživatele tabletů připravili skvělou aplikaci, která všechny fotografie a většinu funkcí webu 500px přenese do tabletu.

Aplikace je podle mého názoru další ukázkou síly iPadu v konzumaci obsahu. Od doby, co mám tuto aplikaci, jsem přestal chodit na webové stránky projektu 500px a pro prohlížení skvělých fotografií od autorů z celého světa již používám výhradně iPad.  

LIFE 

Každý den se na světě pořídí milióny fotografií a počítám tak desetitisíce pro novinářské účely. V době před boomem internetu byl nositelem obrazového zpravodajství americký časopis LIFE. Jeho počátky sahají až do roku 1883, ale světová ikona fotožurnalismu se začala rodit v roce 1936 a zůstala jím dalších sedmdesát let. 20. dubna 2007 vyšel časopis LIFE naposledy ve své papírové podobě. 

Díky iPadu žije jeho odkaz dál. Aplikace obsahuje každý den výběr toho nejzajímavějšího z aktuálního dění, co se podařilo zachytit fotografům na celém světě. Stejně tak je k dispozici nepřeberné množství tematických galerií, které doplňují aktuální dění nebo přináší pohled na historické i jiné souvislosti. 

LIFE je ideální aplikace na dlouhé zimní večery i jako nekonečný studijní materiál světového fotožurnalismu. 

Aplikace je k dispozici zdarma. Za poplatek 1,5 euro se zbavíte občasné reklamy a získáte možnost offline prohlížení a ukládání vybraných fotografií k sobě. 

Reuters a Guardian 

Podobných aplikací jako je LIFE je na iPadu k dispozici více. Mezi nejpovedenější patří Reuters Galleries nebo The Guardian Eyewitness.

Všechny díly seriálu:

pondělí 30. ledna 2012

Databáze objektivů Canon pro iPhone a iPad

Příznivci objektivů značky Canon a majitelé jablečného přenosného zařízení od Apple v jedné osobě mají díky aplikaci CanonSGLens k dispozici rozsáhlou databázi objektivů této značky. Vznik aplikace podpořil oficiálně Canon Singapore Pte Ltd.


Databáze v této verzi obsahuje informace k šedesáti objektivům. Od levných základních objektivů až po drahé špičkové kousky. Každý objektiv je popsán sadou parametrů a obsáhlým slovním popisem. Uživatel má možnost mezi sebou vždy porovnat dva objektivy a to přes základní technické parametry, MTF charakteristiky i konstrukční diagramy.



Velmi zajímavý je i simulátor velikosti zorného pole, který na základě kombinace fotoaparát + objektiv zobrazí, jak rozdílný je pohled stejným objektivem při použití fotoaparátu s čipem o velikosti filmového políčka nebo APS-C/H čipu.


Tím ale výčet funkcí nekončí. K dispozici je dále simulátor hloubky ostrosti, výpočet oblíbené hyperfokální vzdálenosti a sada dalších zajímavých simulátorů vlivu kombinace času a clonu. 

No, řekl bych, že všem technicky zaměřeným příznivcům přinesl Canon Singapore prima hračku na dlouhé zimní večery.


Není to jediná aplikace svého druhu. K dispozici je ještě placená aplikace Canon Lenses+ pro iPad a nebo její klon zdarma Canon Lenses pro iPhone.


sobota 28. ledna 2012

Nová galerie Šumava a aktualizované České Švýcarsko

ŠUMAVA

Po delší době jsem na web přidal novou tematickou galerii. Obsahuje výběr fotografií ze Šumavy.

A jak uvádím na jejím začátku: "... Šumavu pro sebe beru jako velkou fotografickou výzvu. Místní drsná krajina, postrádající prvoplánové motivy, nedá dobrou fotografii zadarmo. Možná proto se sem každý rok rád vracím a svádím s ní souboj o každý záběr..."

Galerie fotografií ze Šumavy

ČESKÉ ŠVÝCARSKO

Po třech letech jsem se také vrátil ke galerii fotografií z Českého Švýcarska, kterou jsou celou nově přeuspořádal, aby lépe prezentovala můj pohled na tento malý kousek naší země.

Galerie fotografií z Českého Švýcarska

Doufám, že se vám nové galerie budou líbit.