Krkonošský fotografický workshop

Jsou akce, které člověk rychle pustí z hlavy a pak jsou ty, které znamenají nová přátelství a spoustu zážitků. Do podobné kategorie je možné zařadit i právě skončený Krkonošský fotografický workshop. Když mi Honza Urban posílal upozornění, že by se mi možná mohla podobná akce líbit, nevěřil jsem svým očím. Během jedné akce mám možnost poznat současné špičky české krajinářské fotografie - a to jsem ještě netušil jak intenzivně :-)

Přihlášení se zadařilo a ve čtvrtek 8. listopadu jsem spolu s Honzou Seifertem z Paladixu začal ukrajovat první kilometry směr Rýchorská bouda, kde se celá akce odehrála. V Horním Maršově jsem se potkal s prvním organizátorem - Helenou Leblochovou, vedoucí Rýchorské boudy. Setkání to bylo o to příjemnější, že znamenalo naložení našich báglů do auta a následující 3.5km na Rýchorskou boudu jsem si s Honzou mohl vyšlápnout pěkně na lehko :-)

Na boudě nás přivítal už zaplněný sál a teplý čaj. Pozdravil jsem se Rosťou Stachem, který přijel s čerstvou kolekcí fotek z Aljašky. V sále seděl i další "bod programu" - Ladislav Kamarád - fotograf, který nešel po celou dobu trvání workshopu přehlédnout. Za krátkou chvilku jsem se již zdravil s Václavem Sojkou z Českého Švýcarska.

No a než se člověk pořádně rozkoukal, už nás vítal Jan Hodač - hlavní organizátor této akce. Vernisáží jeho výstavy "Rýchorský prales" celá akce startovala. Se sklenkou vína či čaje se šlo na první projekci Ladislava Kamaráda. Co říct... Ladislav Kamarád je "šílenec" :-), maximalista a svéráz v jedné osobě. Výsledné fotky jsou ale bezvadné a byl to bezesporu jeden z vrcholů celé akce. Po jeho projekci měl asi každý nad čím přemýšlet...

Všem nám pomohla první projekce domácího úkolu. Každý účastník si měl totiž připravit krátkou prezentaci některého světového fotografa přírody. Honza Hodač začal s projekcí Jima Brandenburga, což mne hodně potěšilo, protože tohoto fotografa National Geographic mám moc rád. Diskuse nad jeho tvorbou se pěkně rozproudila, ale ještě to nebylo nic proti tomu, co se strhlo nad prezentací tvorby Michaela Kenny a dalších tvůrců podobného minimalistického stylu. Michael Kenna byl pro mne do této prezentace naprosto utajený autor. Musím ale říct, že jeho fotky se mi líbí. Diskuse nad jeho tvorbou byla velmi zajímavá, místy pěkně ostrá a bouřlivá, ale jen to krásně ukázalo, jak každý fotografii vnímáme jinak. "Bojovná" :-) nálada se přenesla i na následné posezení.

V pátek dopoledne měl být naším cílem Rýchorský prales. Počasí bylo ale proti a tak nás Rosťa Stach vzal na výlet na Aljašku. Jeho multimediální prezentace s hudbou pěkně utekla a své si tam našel krajinář i fotograf zvířat v divoké přírodě. Pro velký úspěch měl Rosťa několik přídavků. Počasí se během Aljašky umoudřilo a po obědě jsme hromadně vyrazili směr Rýchorský prales, který byl pokrytý vrstvou čerstvého sněhu. Znalci místních poměrů nabrali rychle směr svá oblíbená místa. Já jsem Rýchorský prales znal hlavně ze snímků Ivana Bumby z našeho fotoklubu Černá slunečnice a pak z knížek Jiřího Havla. Počasí nebylo moc ideální a tak jsem se hlavně prošel, abych věděl co a jak. Večer nás Václav Sojka z NP České Švýcarsko vzal na procházku úžasným kouskem naší země. Nedávno jsem tam byl s Ondrou Prosickým na výletě a pro fotografa krajiny je to studnice nevyčerpatelná - pár prvních snímků mám na fotoblogu. Domácí úkol tentokrát plnil Honza Seifert a pustil nám dva klasiky - Ansela Adamse a Clyda Butchera. Večerní posezení bylo opět plné fotek a debat o fotografování. S kůží na trh jsem přišel i já a ukázal jsem své papírové série z Kostariky a pak výběr různých snímků z poslední doby. Dopadlo to dobře, nemusel jsem to roztrhat :-)

V sobotu ráno nás opustil Václav Sojka i Rosťa Stach. České Švýcarsko ale dodalo čerstvou krev v podobě svého ředitele - Zdeňka Patzelta. Původní plán zdolat v sobotu Sněžku se ukázal jako hodně odvážný a tak byl vyhlášen volný fotografický den. Počasí bylo takové střídavé - od modré oblohy plné slunce až po husté sněžení. Vyrazil jsem zase směr Rýchorský prales. Od pátku napadlo dalších asi 20cm sněhu a tak se vzhled pralesa člověku měnil před očima. Perfektní motiv na snímek jsem ale dostal nakonec pár metrů od chaty. Nízké slunce krátce prosvitlo přes mraky plné sněhu a čistý sníh po sobě vedl dlouhé stíny od všeho co paprsků stálo v cestě. Na chatě nás již čekal Jiří Havel - další osobnost naší krajinářské fotografie. Jeho prezentaci jsem znal již z fotofestivalu v Moravské Třebové, ale s chutí jsem si ji znovu prohlédl. Zdeněk Patzelt nás vzal opět do NP České Švýcarsko a bylo zajímavé snímky v duchu srovnávat s tím, co nám v pátek promítal jeho kolega Václav Sojka. Sobotní prezentace zakončil Karel Hník a jeho "To nejlepší z Krkonoš". Pro velký úspěch přidal ještě
"Zapomenutá řemesla" - soubor perfektních ČB snímků. Večer zakončilo vyhlášení soutěže o cenu L. Kamaráda a J. Havla z digitálních snímků pořízených během workshopu. Bohužel bylo vyhlášeno pravidlo, že do soutěže je možné dávat pouze surové snímky bez úprav a tak jsem nesoutěžil.

V neděli nás přivítala velká sněhová fujavice za oknem, dalších 10cm sněhu v krajině a mimo plán i Miloš Kirchner, který nám prezentoval soubor 12 snímků z Jizerských hor díky kterým může nosit titul QEP. Miloše i většinu jeho snímku jsem znal, protože nás s většinou z nich pravidelně poráží na srazech Klubu příznivců Pentaxu :-) Po skvělém obědě již následovalo loučení a 3,5km dlouhá cesta v čerstvém prašanu do Horního Maršova.

Co dodat... Obrovskou devizou celé akce bylo to, že až na pana Havla, což je vzhledem k jeho věku pochopitelné, byl každý "profi" tvůrce zároveň účastníkem po většinu celé akce. Bylo tak možné si s každým pěkně podebatovat nebo jen poslouchat či vnímat názory, hodnocení i rozdíly. Myslím si, že není žádná podobná akce, kde by tohle mohl člověk zažít v takové koncentraci a v tak neformální, přátelské a družné atmosféře.

Laťka je posazená hodně vysoko. Pokud ale bude nějaké příště, rád se zase projdu na Rýchorskou boudu.

No a připojuji pár svých snímků z této akce: