Když jsem v sobotu za svítání sledoval proudy kapek padající z oblohy a neúprosnou animaci radarových snímků na iPadu, bylo mi jasné, že tento workshop bude pro všechny výzvou.
Za sebe musím smeknout před všemi účastníky workshopu. Myslím si, že v podobném počasí, kdy, jak se říká: “psa by nevyhnal”, asi nikdo z nich ještě dobrovolně nefotil a i přesto se s námi statečně vydávali na známá místa Českého Švýcarska, aby se snad přesvědčili, že se dá fotit v podstatě za každého počasí, jen je třeba hledat a najít ten správný námět.
Osobně si myslím, že to celé bylo zkouškou našeho společného odhodlání, protože si pro nás příroda nachystala velkou odměnu v podobě neuvěřitelného počasí na Studenci.
Studenec je nepřehlédnutelná dominanta a velmi fotogenické místo, které vždy dokáže překvapit. Když jsme se rozhodli, že pojedeme na Studenec, bylo nám jasné, že minimálně vrchol bude ponořený v mracích a bude nabízet krásnou mlžnou atmosféru, která dokáže ve spojení s přicházejícím podzimem do listnatých lesů přinést nepřeberné množství motivů pro vnímavého fotografa.
Myslím si, že se to beze zbytku potvrdilo. A jako odměnu nám příroda do mlhy občas nadělila ostré sluneční paprsky, sem tam trochu vloček sněhu a okamžiky, kdy otevřela daleké pohledy do krajiny plné rychle letících mraků, povalující se mlhy a začínajících barev podzimu, aby vše vzápětí opět zahalila do mlhy.
Pokud počasí nepřeje rozhledům, je možné se vydat do hlubokých údolí, kde vládnou řeky Kamenice. V sobotu jsme se pohybovali na březích “normální” Kamenice a v neděli jsme vyrazili do údolí Chřibské Kamenice. I přesto, že následky loňské povodně jsou stále silně patrné, je možné vždy nalézt zajímavé zákoutí nebo detail. Pak stačí jen nechat pracovat polarizační filtr, který z trávy a listí smáčeného deštěm dokáže vykouzlit zářivé barvy.
Paradoxem bylo, že se během poslední nedělní přednášky, která se hodně točila i okolo počasí, začala obloha nad Českým Švýcarskem postupně trhat a do krajiny se opřelo teplé podzimní Slunce. To nás provázelo i skoro celou cestu domů.
Jestli se workshop povedl nebo ne mohou hodnotit pouze jeho účastníci. Snažili jsme se s Ondrou předat maximum informací a zkušeností, které je možné v takto omezeném čase předat. Za sebe mám velkou radost z toho, že první hodnocení jsou kladná. Jestli bude s Ondrou nějaké další příště uvidíme. Já se již teď ale těším na poslední letošní říjnový víkend, kdy se budu zase krajinou Českého Švýcarska toulat s fotobatohem na zádech.
