Jojo, už je to tak. Zabouchl jsem se. Když tak tady na
Fuji X100S koukám, přemýšlím, kdy se mi naposledy něco takového u foťáku stalo. No asi už je to dvacet (
fíha) let. Tenkrát jsem si koupil svůj první Pentax, který mi otevřel mnohé nové možnosti. Příběh
X100S se začal odvíjet na naší
Cestě kolem světa, když se nám na
Tahiti, během dobrodružné plavby na kajaku, povedlo utopit “
géčko” - Canon G11.
Dlouho jsem si chtěl koupit jeho nástupce od Canonu, ale tak nějak jsem to stále odkládal a po očku sledoval dění v této oblasti. Nutno přiznat, že jedním z důvodů, proč jsem váhal, byla otázka kvality obrazu při vyšším ISO. Géčko bylo super, ale když se člověk začal pohybovat v ISO nad 800, tak ten foťák rychle ztrácel půdu pod nohama. Při hledání nástupce jsem si také v duchu často říkal, jestli bych neměl zkusit něco úplně nového, co by mě trochu přinutilo změnit postoj a přístup k fotografii, než si jen kupovat zmenšenou kopii toho, co mi poskytují zrcadlovky v báglu. Tato myšlenka se mě držela po celu dobu výběru a diskvalifikovala tak aktuálně velmi dynamickou skupinu kompaktních fotoaparátů s výměnnými objektivy. I když tam bylo z čeho vybírat, nakonec jsem si uvědomil, že by mne tento systém nutil postupně dokoupit podobné objektivy co mám teď. A to jsem nechtěl.
A tak se stalo, že jsem jednoho dne narazil na Fuji X100S.
Na začátku by mě ani ve snu nenapadlo, že budu mít doma Fuji. Ve své filmově-diákové etapě jsem byl nadšeným uživatelem filmu Fujichrome Velvia 50 a Provia 400, ale s jejich foťákem jsem se, až na jednu víkendovou epizodu s panoramatickou G617, nepotkal. Při hledání bylo ale všechno jinak. I když jsem kompakty s výměnným objektivem v podstatě vyřadil, nemohl jsem velmi zajímavou nabídku Fuji v této oblasti přehlédnout. Moc se mi zamlouvala jejich koncepce postavená na lehkém retro stylu, pod kterým se ale ukrývá špičková technika. Mělo to oproti konkurenci nápad, styl i duši. Zkusil jsem tedy zabrousit i do klasických kompaktů této značky. A byl jsem lapen…
Je to stejné jako s neznámou dívkou. Něco vás na ní přitahuje. Vy sice nevíte přesně co, ale nemůžete s tím nic dělat, než následovat hlas svého srdce. Přesně tak jsem to měl od prvního okamžiku, kdy jsem viděl Fuji X100S. Ač jsem hledal jiné alternativy, musel jsem stále vracet. Líbil se mi design, zpracování, pořádný průhledový hledáček, výkon X-TRANS senzoru. Vzrušovala mne představa pevného skla a celého toho kroku do neznáma. A to možná nakonec rozhodlo…
Výše napsané řádky jsem si do deníčku zapsal krátce po té, co jsem si Fuji X100S koupil. Dneska, s odstupem těch mnoha měsíců, bych na nich neměnil ani slovo. Jen to, že Fuji X100S již pro mne není neznámou dívkou, ale pevnou součástí mého fotojá :) Poznávání to bylo zábavné, protože je to hodně jiný svět, než na který jsem byl zatím zvyklý. Nicméně jsem měl Fujinku s každou společnou fotoakcí raději a raději.
 |
Kryštof
Fuji X100S, clona: 4, expozice: 1/125, ISO: 3200, filtr: ne, formát: RAW, zpracování: Capture One 7 Pro. |
Focení je hodně o pocitech a dodnes si ještě pamatuji, jak jsem trochu nesvůj vyrážel na první dva podzimní víkendy, kdy jsem se po dlouhých letech odvážil nevzít svůj fotobatoh s hlavní výbavou, ale vyrazil jsem pouze s
Fuji X100S, drátěnou spouští a náhradní baterkou v kapse. Pokaždé to byl velký zážitek.
První, co jsem si stále říkal, že mi něco asi chybí. Jak jsem si za ta léta zvykl na velký fotobatoh s cca. 12 kilo váhy, tak foťáček v malém pouzdru je velký nezvyk. Procházka po Kutné Hoře, kde jsme s Bláňou trávili první X100S víkend, tím získala zcela nový rozměr :)
Co jsem ušetřil na kilech, to jsem získal na kilometrech. Jako dlouholetý uživatel zoomu jsem si zvykl na to, že když se nechce moc chodit, je možné si ledacos přizoomovat. Nejde to vždy, ale je to prima prostředek pro poladění záběru. S pevným ohniskem nic takového nejde. Tam je třeba si kompozici pěkně vychodit. Odměnou je ale výkon skvělého objektivu s ohniskem 35mm a světelností f/2. Také mne to nutí k novým pohledům na kompozici, protože ohnisko 35 je hodně zvláštní. Je to takové pomezí širokáče a záklaďáku, které je třeba dostat do oka. A vlastně je to i takový návrat ke kořenům, protože něco podobného jsem zažíval v době, kdy mi bylo 10 let a dostal jsem svůj první foťák - SMENU 8M.
 |
Kryštof
Fuji X100S, clona: 4, expozice: 1/32, ISO: 3200, filtr: ne, formát: RAW, zpracování: Capture One 7 Pro. |
Jestli si u Fuji X100S v něčem medím, a pak trochu nadávám u zrcadlovky, tak je to famózní hledáček.
Asi jsem stará struktura, ale i přes všechny vymoženosti displejů rád komponuji fotku přes hledáček. Dokonce i s Géčkem jsem často fotil s okem u hledáčku což, kdo zná jeho kvalitu, je možno považovat za jistý druh sebetrýznění :) X100S je v tomto zcela jiné kafe a nutno přiznat, že bez slitování válcuje i hledáček mého “velkého” Canonu EOS 5D Mark III.
Fuji X100S má tzv. hybridní hledáček, který v sobě kombinuje světy optického a elektronického hledáčku. A to tak, že silně návykově. Základem je krásně jasný optický hledáček s pozorovacím úhlem cca. 26 stupňů a zvětšením 0,5x. Do něj se se promítají všechny důležité informace. Je možné si vybrat ze dvou obrazovek, kdy první je trochu jednodušší a obsahuje všechny hlavní informace a druhá je obohacena o živý histogram, vodováhu, kompoziční mřížku a indikátor vzdálenosti zaostření. Tohle všechno je možné sledovat v hledáčku spolu s krásně jasným obrazem. Fakt nechápu, proč něco takového nemůže mít 3x dražší zrcadlovka :)
 |  |
| Histogram živě | "Vodováha" |
 |  |
| Indikace zaostření a vzdálenosti | Linie pro lepší kompozici |
Při použití optického hledáčku je na uživatele připravena i první nástraha. Hledáček je totiž průhledový a není nijak spojen s optickou částí objektivu. Takže foťák se dívá vlastně 2x. Což ale znamená, že při různých vzdálenostech od objektu je třeba dávat pozor na kompozici, protože díky efektu paralaxy, který vzniká díky rozdílné vzdálenosti mezi objektivem a hledáčkem, se mění využitelná část hledáčku. Fuji to vyřešil elegantně, a tak podle zaostřovací vzdálenosti zobrazuje v hledáčku rámeček, který se posunuje a plus/mínus odpovídá tomu, co vidí čip a je možné tak bez problémů komponovat. Když jsem to ale viděl prvně - po namáčknutí spouště v hledáčku poskočí rámeček na úplně jiné místo, tak jsem myslel, že mám nějakou chybu v hledáčku, než mi došlo, že to je ta paralaxa.
Fuji X100S má ale ještě jeden trumf v rukávu. Páčkou na přední straně, která vypadá jak ovládání časové spouště u starých foťáku, se přepne optický hledáček na plně elektronický a rázem je vidět přesně to, co vidí čip. 2 360 000 bodů elektronického hledáčku dělá dobrou práci, takže pohled přes nuly a jedničky je docela příjemný. Velmi nezvyklé pro zrcadlovkáře je i to, že elektronický hledáček zohledňuje plně nastavení foťáku, takže při komponování vidíte v hledáčku i třeba výslednou barevnost atd.
 |
| Snadný přechod mezi optickým a elektronickým hledáčkem |
Bonusem navíc je to, že díky této možnosti nemusím sundat oko z hledáčku a přitom můžu měnit nastavení foťáku přes menu nebo si prohlížet nafocené snímky. Docela jsem si zvykl i na možnost, že když stisknu spoušť, tak bez ohledu na to, jestli se dívám přes optický nebo elektronický hledáček, zobrazí se mi na krátký okamžik v hledáčku exponovaná fotografie. Můžu tak hned posoudit, jestli je OK nebo ne. Další prima možností je oční senzor, díky kterému si foťák můžu nastavit tak, že když dám oko k hledáčku, foťák aktivuje a používá pro komunikaci hledáček, pokud dám foťák od oka dále, automaticky aktivuje zadní displej a začne používat ten.
Joo, za hledáček dávám Fuji více než plný počet bodů!
Další věc, kde Fuji dávám plný počet bodů, je manuální ovládání základních parametrů. Clonu klasicky na objektivu, čas a kompenzaci expozice pomocí koleček a volbu typu zaostření pomocí páčky. Rychlým pohledem tak mám vždy přehled o tom, jak mám foťák nastavený, aniž musím koukat do hledáčku nebo na displej. K dispozici je u spouště i funkční tlačítko na které si mohu nastavit jednu z pevného výběru funkcí foťáku. Já jsem si tam dal nastavení ISO.
Velmi oceňuji i možnost manuálního ostření pomocí klasického ostřícího kroužku na objektivu. Ke správnému zaostření pomáhá jednak klasická stupnice vzdáleností v hledáčku či na displeji, nebo je možné využít pokročilejších funkcí, které využívají plně možnosti živého náhledu. Já jsem si oblíbil ostření s pomocnou funkcí zvýraznění hran, kdy se u zaostřeného objektu začnou “zrcadlit” jeho kontury. Funguje opravdu bezvadně, takže ji využívám i na astrofotografii, kdy pomocí ní ostřím přesně na hvězdy. Pokud by se snad člověk dostal při manuálním ostření do úzkých, je k dispozici i možnost okamžitého automatického zaostření. Stačí namáčknout tlačítko “AEL” a i když je foťák v manuálním módu, aktivuje se automatické zaostření.
 |
Orion
Fuji X100S, clona: 2.2, expozice: 30s, ISO: 3200, filtr: ne, formát: RAW, zpracování: Capture One 7 Pro. |
Tím se plynule dostávám k dalšímu překvapení. Nese název X-TRANS, což je označení pro obrazový čip - srdce celé Fujinky. Těžko pro něj hledám slabá místa. Je to pro daný foťák perfektně vyladěný APS-C čip s rozlišením 16 megapixelů. K výsledné kvalitě přispívá jednak absence low-pass filtru a pak velmi příjemný charakter šumu. Standardním nastavením se tak pro mne stalo AUTO-ISO s nastaveným rozsahem 200 - 3200 aniž řeším, co mi tam za ISO padne a soustředím se pouze na čas, clonu a kompozici. U krajiny se trochu krotím, přeci jen fyzikální zákony jsou fyzikální zákony a ty ani X-TRANS zatím nepřekonal :-) Nicméně pro ladiče šumu zásadní zpráva, Fuji X100S hravě strčí fullframe čipy Canonu do kapsy :-)
Aby mohl X-TRANS dokázat co v něm je, potřebuje k tomu mít před sebou to správné sklo. Fujinon 23mm f/2 tím sklem je. Ve velmi kompaktním provedení vytváří soustava 8 čoček v 6 skupinách asferický objektiv, které má velmi příjemné měkké podání na nejnižší cloně, aby navnadil oko portrétisty, a s každou vyšší clonou uspokojil náročného krajináře, který chce mít ostrý každý detail v krajině. Clona má 9 lamel a tak je o krásné hvězdičky kolem Slunce postaráno :-) No a v objektivu je ukryta i závěrka. Toto řešení přináší i drobná úskalí, ale o tom později. Pod objektivem je schován čip o velikosti APS-C, takže “přepočtená” ohnisková vzdálenost na fullframe vychází na 35mm objektiv. Chvilku mi trvalo, než jsem ho dostal do oka, ale nakonec jsem musel Fuji za tuto volbu pochválit - je to ideální kompromis. Příznivci širokáčů nebo pevných 50tek mají možnost na objektiv přidat předsádky, které jim jejich touhy splní.
 |
Léto na Vysočině
Fuji X100S, clona: 11, expozice: 1/100s, ISO: 200, filtr: CPL + LEE 0.6, formát: RAW, zpracování: Capture One 7 Pro. |
Drobné detaily, které potěší
Odpočítávání & počítání
Tento detail ocení ten, kdo rád fotí dlouhé expozice přesahující pár sekund. Pokud Fujinka odpočítává nějaký delší čas, který je nastavený v režimu T, tak automaticky na displeji zobrazuje čas do konce expozice. Pokud fotí v režimu B, tak zase automaticky počítá a zobrazuje čas expozice. Tohle je věc, která mě třeba u Canonu děsně štve. Ano, foťák to do určitého času zobrazuje na horním displeji, ale v noci to prostě vidět není a pořád někde mačkat přisvícení a přepočítávat sekundy na minuty či hodiny je na prd.
Mazání více snímků
Další drobný detail, který mne vždycky potěší, je způsob mazání snímků ve foťáku. Při stisknutí koše, mám na výběr způsob mazání. Pokud si vyberu, že mažu po snímcích, tak se dostanu do režimu, kdy na každém snímku stačí stisknout OK a snímek je bez dalšího ptaní fuč. Krásně to šetří čas, když člověk potřebuje promazat více snímků na ráz.
ND filtr
Součástí foťáku je i integrovaný ND filtr o síle 3EV, který je možné volitelně použít. Za jasných dnů pomáhá s udržením kombinace clona / čas / ISO na povolené úrovni (viz. níže
Nedostupné časy). Za horšího osvětlení pomůže dosáhnout delšího času třeba pro efekt rozmazané vody či oblačnosti. Na uživatele interního ND filtru ale číhá drobná nástraha. Jeho aktivaci hlásí nenápadná hláška na displeji, která ale při namáčknutí spouště zmizí. Pokud si toho nevšimnete a začnete třeba jako já v noci při astrofotografii nadávat, že dneska je podivná obloha, protože na snímku je nějak málo hvězd, tak se podívejte, jestli nemáte aktivovaný ND filtr :-)
 |
Večer na Tikehau
Fuji X100S, clona: 8, expozice: 30s, ISO: 200, filtr: CPL, interní ND filtr, formát: RAW, zpracování: Capture One 7 Pro. |
Výborná kvalita JPG
Nebaví vás upravovat RAW soubory, a přesto chcete opravdu špičkový výstup? I tohle
Fuji X100S zvládne. JPG výstup je skutečně
impozantní. Pokud si vyladíte nastavení dle svých preferencí, můžete bez obav využívat výstup do “
džejpegu”. Popravdě jsem měl u některých snímků docela honičku, abych výstup z RAWu vyladil na podobnou kvalitu, které lezla přímo z foťáku. Mimochodem je dobré zmínit, že RAW soubor je na 16 megapixelový čip docela velký. Má plus/mínus konstantní velikost okolo 33.5 MB. Můj Canon EOS 5D Mark III s 22 megapixelovým čipem má RAW průměrně okolo 27 MB. No, chce to velkou kartu :)
Autofokus
Na to nejsem správný guru, ale podle mého funguje nečekaně dobře. Za běžných situací se na něj můžu plně spolehnout. S blížící se tmou jeho rychlost a spolehlivost klesá, ale to mi přijde celkem normální a hlavně skoro vždy je možné si najít světlejší záchytný bod, který pomůže. No a když je nejhůře, tak fakt bezvadně funguje manuální zaostření :-)
 |
Okno do Toskánska
Fuji X100S, clona: 8, expozice: 1/200s, ISO: 400, filtr: CPL, formát: RAW, zpracování: Capture One 7 Pro. |
Kde vás může Fuji nachytat
Nedostupné časy
Tady se dostávám k jedné záležitosti, na kterou jsem odkazoval u objektivu a ND filtru.
Fuji X100S má závěrku zabudovanou do objektivu. Je to řešení, které je nejvíce známo třeba z objektivů na velký formát, kde se fotí na ploché filmy nebo skleněné desky a těžko může být před deskou 30x40 cm klasická závěrka :-) Nicméně toto řešení přináší i lehkou komplikaci. Pro rychlé časy závěrky 1/4000s a 1/2000s nejsou k dispozici v automatickém režimu všechny clony. Konkrétně čas 1/4000 je možné využívat až od clony 8, čas 1/2000s od clony 4 a čas 1/1000s je již bez omezení. Je to z důvodu vlastní rychlosti závěrky, která pro nízká clonová čísla a vysoké časy začne se zavíráním lamel “
dříve” a díky tomu tak trochu zaclání čipu v době expozice v záběru. V manuálním režimu jsou povoleny všechny kombinace, ale může to vést k drobnému zhoršení kvality snímku. Pěkně je to vysvětleno včetně ukázek na stránce
DPreview a ukázka toho, co se děje se závěrkou v době expozice, je vidět v článku
A Slow Motion Look at the Fujifilm X100S' Shutter Speeds and Syncing. Pokud tedy automatika hlásí problém s nedostupným časem, je možné na pomoc povolat integrovaný ND filtr, který v drtivé většině případů dostane čas závěrky do bezpečných mezí :-)
Pozor na baterii
Pokud má
Fuji X100S nějakou slabou stránku, pak je to baterie. Už když jsem si hledal všechny možné informace na internetu, narážel jsem na spojující nit, která popisovala ne zrovna dlouhou výdrž baterie a poněkud problematické informování o jejím stavu. Nezbývá mi, než to potvrdit.
 |
Spící
Fuji X100S, clona: 2.8, expozice: 1/640s, ISO: 400, filtr: ne, formát: RAW, zpracování: Capture One 7 Pro.
|
Doporučuji si dávat pozor na indikátor baterie. Dost kecá. I když ukazuje dvě čárky, tak to ve skutečnosti znamená, že je baterie v podstatě již skoro vybitá. Konec pak přichází velmi rychle.
Všem potencionálním uživatelům vřele doporučuji si s Fujinkou nakoupit minimálně jednu nebo lépe dvě náhradní baterie do zásoby. Já jsem si nakoupil neznačkové AVACOM, které jsou jednak výrazně levnější a pak mají i vyšší kapacitu, takže vydrží o trošku déle než originál. Baterie do zásoby je nutné mít nejen z důvodu žravosti foťáku, ale také hodně pomalého nabíjení. Je to docela zákeřná věc pro někoho, kdo je zvyklý, že Canon umí nakrmit své baterie o dost rychleji.
Pokud fotografuji na stativu musím počítat s tím, že výměna baterie znamená sundání destičky. Drobnost, která ale může občas připravit horké chvilky :)
Poslední velmi netradiční problém spojený s baterií je ten, že je možné ji bez varování vložit do fotoaparátu obráceně, takže člověk může mít pocit, že foťák nejede a ono jen stačí otočit baterii. Je to detail, ale když vás situace při focení dostane do stresu a vy nešťastně otočíte baterii, tak sekundy běží a běží a jedinečné snímky mizí a mizí :-)
 |
Jižní kříž
Fuji X100S, clona: 2.8, expozice: 30s, ISO: 3200, filtr: ne, formát: RAW, zpracování: Capture One 7 Pro. |
Pozor na interní paměť
Fuji X100S má interní paměť, takže pokud fotíte do JPG, je možné pár snímků vyfotit i bez karty. Doporučuji si na to dávat pozor. Pokud fotíte do RAWu, tak se nemusíte strachovat, ten se tam nevejde :-)
Když je to rukama, aneb pozor na čas a rozostřené snímky
V úvodu jsem psal, že jsem trošku hledal foťák, který by mne donutil změnit postoj a přístup k fotografii. Fujince se povedlo změnit "postoje" i v oblasti zcela nečekané. Dlouhá léta pro mne byl základní foťák velká, těžká zrcadlovka s objektivem. Tu jsem se časem naučil držet tak, že jsem s ní schopen v různých kombinacích udržet i časy, které jsou hodně pod poučkou: bezpečný čas rovná se 1/ohnisko objektivu. Když jsem nadšeně nastavoval AUTO-ISO, jehož součástí je i nastavení bezpečného času, tak jsem si dal okamžitě 1/30. Při následném prohlížení snímků jsem si všiml, že mám velké procento snímků máznutých. To bylo něco, co už jsem v takové míře dlouhá léta nezažil. Chvilku jsem si samo říkal, že to Fujinka asi blbě ostří, ale nakonec jsem si doma v klidu udělal několik testů a zjistil jsem, že prostě zcela odlišný způsob držení vede k tomu, že ty časy zkrátka neudržím. Začínám tak zase od píky. Učím se opravdové nové postoje, které mi pomohou udržet i delší časy. Na začátku soužití jsem zjistil, že udržím celkem bezpečně 1/125. Dneska jsem už na 1/60 a pomalu se blížím i k té původně nastavené 1/30 :-)
 |
Ranní šálek
Fuji X100S, clona: 8, expozice: 30s, ISO: 200, filtr: LEE ND Big Stopper, formát: RAW, zpracování: Capture One 7 Pro. |
Co by stálo za to dotáhnout
Promarněný potenciál Q Menu
Pro rychlé nastavení Fujinky je k dispozici tzn. Q Menu, do kterého se uživatel dostane stisknutím tlačítka Q na zadní straně foťáku. Na displeji se zobrazí sada 16 rámečků, které nesou, alespoň dle mínění návrhářů od Fuji, hlavní funkce fotoaparátu, které je třeba mít rychle přístupné. Popravdě by mne zajímalo, jestli někdo z těch návrhářů s Fuji X100S opravdu aktivně fotil. Osobně si myslím že ne, protože jinak by vyházel všechny zbytečné nastavení tónů, barevností, ostrosti a místo toho dal třeba nastavení kompenzací blesku, pro které člověk pokaždé musí chodit hluboko do klasického menu a je z toho akce na půl dne. Přitom by stačilo aby Q menu šlo buď uživatelsky nastavit nebo by se přepínalo podle toho, jestli fotím do JPG nebo RAWu. Při focení do RAWu totiž polovina těch aktuálních nastavovátek nedává vůbec smysl.
Podobně omezující je úzká skupina funkcí, kterou je možné přiřadit funkčnímu tlačítku u spouště. Proč tam třeba není možné přidat nastavení blesku?!
Pojmenování SD karty
Toto je také detail, ale skoro až nedůstojný tak skvělé mašinky, jakou Fuji X100S je. Pokud si SD kartu, kterou chcete s Fujinkou používat nějak lidsky pojmenujete, třeba nečekaně “Fuji”, aby ji bylo možné v záplavě Canon karet poznat, tak máte smůlu. Fuji to vždy předělá a místo lidského pojmenování tam dosadí při každém formátování UNTITLED. Pánové z Fuji, kdo tohle z vás vymyslel?! To fakt musel být velký projektový úkol!
Vtipný detail k manuálu
Obecná pravda je, že se manuály nečtou. Musím přiznat, že manuál k Fuji X100S je přesnou ukázkou, proč tomu tak je a proč se tak daří knihám typu "Jak fotit s …". Přijde mi, že je napsaný od někoho, kdo ten foťák snad programoval, ale určitě ho nepsal někdo, kdy by ten foťák chtěl používat k focení. Při jeho čtení jsem velmi rychle zjistil, že mnoho parametrů není vůbec vysvětleno, takže člověk musí jít metodou pokus omyl, aby zjistit, co to v podání Fuji znamená. Také jsem si všiml vtipného detailu, že v českém překladu dokonce ani nepoděkují, že jsem si foťák koupil (v anglickém to je :-)
Co na závěr?
Je Fuji X100S opravdu geniální foťák? Není! Ale má k němu zatraceně nejblíže ze všech foťáků, které jsem kdy držel v ruce.
Pevně doufám, že ve Fuji nikdo nezcvokne a až budou dělat nástupce Fuji X100S, tak si nejprve přečtou po světě názory od lidí, co s tím foťákem opravdu každý den fotí a kterým přirostl k srdci. Stačí opravdu málo a mnoho z nás dostane do ruky fakt geniální foťák!
Nezbývá, než se těšit a držet si palce :-)
 |
V ráji - s Fuji X100S na atolu Tikehau
Fuji X100S, clona: 8, expozice: 1/280, ISO: 400, filtr: CPL, formát: RAW, zpracování: Capture One 7 Pro. |
PS (Co bych uvítal?)
Pokud pominu body v kapitole
Co by stálo za to dotáhnout a výdrž baterie, tak bych uvítal ještě integrovaný časovač, který by zásadně rozšířil možnosti
Fuji X100S v astrofotografii nebo oblasti timelaps.
Více informací
Důležitá poznámka: všechny produktové snímky jsou z firemních stránek o
Fuji X100S.
