neděle 31. května 2009

O světelné náhodě

Krátké povídání o vzniku aktuálního fotoblogového snímku Podvečerní Podblanicko.

Cestou do rodné Vlašimi jsem se zastavil u mého oblíbeného místa pod bájnou horou Blaník. Je to místo, kde se vždy najde něco zajímavého. Dneska byla krajina zahalena do potemnělé deštivé atmosféry. Říkal jsem si, že je to atmosféra jako stvořená pro černobílou fotografii. Cestou kolem rybníku jsem se několikrát zastavil a zvažoval jestli rozložím stativ. Ale až zelený trs zrcadlící se na hladině čeřené větrem a sprškou dešťových kapek mne donutil stativ rozložit. Chvilku jsem stál na hrázi a vymýšlel kompozici i způsob nasnímání.

Rozhodl jsem se pro dlouhý čas, který srovná hladinu rybníku, ale zároveň zobrazí kontury pohybujících se dešťových mraků. Nasadil jsem tedy šedý filtr B+W ND3 a rozdíl jasů jsem srovnal přechodovým filtrem LEE ND 0.9 soft. Expozice při cloně 8 vycházela okolo 30 sekund. Ideální čas. Opět jsem ocenil výhodu funkci LiveView, která umožňuje komponovat pomocí displeje i při nasazení tak tmavého filtru, kterým B+W ND 3 je. Zbývalo srovnat horizont podle vodováhy, zapnout předsklopení zrcátka a automatické odstranění náhodného šumu při dlouhých expozicích.

Kontrolní expozice vypadá dobře. Počkal jsem si až na obloze bude trochu nesourodá vrstva oblačnosti, aby při tak dlouhé expozici nebyla nakonec na obloze jen jednolitá šedivá plocha. Cvaknutí zrcátka a po chvilce i závěrky Canonu EOS 5D Mark II odstartovalo 30 sekundovou expozici.

Zhruba uprostřed expozice najednou krajinu na pár chvil osvítilo Slunce, které se prodralo nějakou skulinkou. Krajina dostala rázem zcela jinou atmosféru. Byl jsem zvědav, jak to celé dopadne. Displej jasně ukázal, že tentokrát bude dobré zachovat barevnou náladu snímku. Ale až EIZO doma mne definitivně utvrdilo v tom, že by bylo škoda tento snímek převést do černé a bílé.

Ostatně posuďte sami. Tady je...

1 komentář:

Petr řekl(a)...

MOc pěkná fotka!