pátek 8. února 2013

Den 3 - Ve znamení skutečných hvězd

Včerejší úvodní den v Los Angeles byl pro nás takovým menším zklamáním. Možná to bylo tím, že je tu všechno jinak a hodně energie nám bralo zjišťování, co a jak funguje. Jasně jsme se s Bláňou ale shodli, že se nedáme odradit a dneska vyrazíme za novým dobrodružstvím. A večer uvidíme, jak to budeme hodnotit.

O zážitcích se snídaní jsem psal včera. Dneska se mi to rozšířilo o míchaná vajíčka, která byla tak dokonale žlutá, že jsem si říkal, že je musí něčím barvit, protože to snad jinak není ani možné. Nebo to budou asi nějaké speciální slepice :-)

Během snídaně jsme s Bláňou čile diskutovali, kam dneska vyrazíme. Měli jsme původně v plánu návštěvu filmových studií Universalu. V hlavě jsem měl i záložní plán - Griffithovu hvězdárnu v parku nad Los Angeles. Nakonec jsme se rozhodli, že světa filmu jsme si včera na Hollywood boulevardu užili až kam a tak raději vyrazíme do přírody. No a cestou zpět nakoukneme do slavného Beverly Hills a možná stihneme i ty pláže.

Cestu k autobusu číslo 704 přes křižovatky i vlastní nalodění již zvládáme s přehledem. Co se nemění je překvapenost řidiče i spolucestujících. Jak už známe fungování přepravy v MHD, tak si cestu výrazně víc užíváme a sledujeme okolí. Opět neodolám a fotím si ceduli "Canon Dr" a hned mne napadají zábavné texty k mému nedávnému článku - Canon EOS 5D Mark III - první a možná poslední dojmy a vnímání "souboje" značek Canon x Nikon. V autobusu také cestou ukujeme plán, že dneska budeme hodně přestupovat, tak si pořídíme TAP kartu, ať zbytečně neplatíme při každém přestupu 1,5 dolaru. Než vlezeme do metra najdeme krámek - něco jako poštu, kde mají prodávat TAP karty. Vystojíme si klasickou frontu, jako na naší poště, a po krátkém rozhovoru držíme v ruce každý svou kartu. Hurááá, jsme Los Angeles MHD ready.

V metru zjišťujeme, že před vstupem jsou automaty, kde je možné si TAP kartu koupit i nabíjet. Fakt nechápu, proč to nemůžou na stránkách metra napsat a při dotazu na prodej karty vrací adresy všech možných krámků okolo, ale o stanici nic nenapíšou. No co. Zkusíme naše karty přiložit k turniketu a hele, ono to funguje. Jsme v metru :-)

Čeká nás přesun ze stanice Santa Monica na Sunset. Obě jsou moc pěkné a dojem lehce kazí jen ta vlaková souprava co dorazila. Ve stanici Sunset metro opustíme a jdeme hledat autobus, který o víkendu jezdí na hvězdárnu. Zastávku najdeme snadno a stojí tam i autobus - jen nemá řidiče. Začnu hledat na internetu, v kolik má odjíždět autobus na hvězdárnu. Tam se tvrdí že asi za 15 minut. Po pár minutách dorazí řidič, tak se ptáme, jestli jede na hvězdárnu. Tvrdí že ano a hned také vyráží. V duchu si říkám, že jízdní řád je asi jen doporučení :-) Autobus nás opravdu zavezl na Griffithovu hvězdárnu. Cestou jsme viděli, jak jsou přeplněná všechna parkoviště, co jich tam jen bylo. Měl jsem obavu, jestli to byla správná volba a jak to tam bude vypadat. 

No, nebudu vás napínat. Byli jsme nadšeni.

Griffithova hvězdárna se nachází na jižním svahu hory Hollywood a je obklopena rozsáhlým parkem, který nese stejné jméno na počest dárce pozemků - plukovníka Griffith Jenkins Griffitha. Nabízí se odtud krásný výhled na velkou část Los Angeles, včetně jeho centra a jižních částí až k Tichému oceánu. Na druhé straně je skvěle vidět slavný nápis Hollywood a část okolních hor. I přes hodně lidí tu vládne pohoda a místo je ideální k odpočinku, kochání se výhledy i poznávání vesmírného okolí naší Země.

Griffithova hvězdárna

Obloha je zamračená, tak volím pro fotografie takové motivy, které budou ve výsledku černobílé. Mraky moc rychle neletí, ale i tak zkouším různé dlouhé expozice, které mi také pomáhají smazat to množství lidí, které tu je. 

Hvězdárna je moc pěkně zařízené vzdělávací centrum. Vstupní hale vévodí velké Foucaultovo kyvadlo, které názorně předvádí, jak se otáčí naše planeta Země. Po obou stranách jsou pak haly, kde je možné sledovat povedené názorné ukázky všech možných vesmírných jevů nebo zajímavostí. Přístupné je i planetárium nebo podzemní sál Leonarda Nimoye - Horizont události. Né nadarmo patří tato hvězdárna mezi nejnavštěvovanější na světě.

Jedna žánrovka :-)

Dáváme si s Bláňou sraz na terase hvězdárny, ať se do památníčku pořádně vyfotíme s tím nápisem Hollywood. Bláňa dorazí celá rozjařená, neb lehce narušila vzdělávací program švédské výpravě, která místo vzdálených vesmírných objektů obdivovala a mazlila se s naší Bětou. Bylo to takové blízké setkání třetího druhu :-) Pohled na hodinky nám ale říká, že tady na hvězdárně ten čas letí opravdu světelnou rychlostí.

Loučíme se s hvězdárnou. Je to silně nabíjecí místo, které nám po včerejšku hodně zvedlo náladu. Autobus nás pomalu sveze zase k metru. Kupodivu nám teď nechtějí akceptovat naše TAP karty, tak vhodíme dolar a jedeme. Zkušeně prolétneme metro a za pár minut čekáme na naší zastávce na autobus. Po včerejší zkušenosti s couráky čekáme na Metro Rapid bus, který přeci jen nestaví na každém rohu.

Z terasy hvězdárny

Venku se pomalu stmívá. Neklamná známka toho, že ani dnes ty pláže nedáme. No co, upravíme tedy plán. Nahlédneme nejprve do Beverly Hills s tím, že vystoupíme kousek před na Canon Drive, přeci jen mi to nedá :-) Pak zaskočíme do nákupního centra po cestě, kde je oficiální Apple shop, abych si koupil redukci pro připojení na ethernet, kterou jsem si nechal zkušeně v práci. No a co by to bylo za návštěvu USA, kdybychom nezašli do McDonald's, který máme při cestě do hotelu :-)

A Nikon nikde :-)

Rapid bus řídí statná řidička, která s ním ale jede jak s hnojem. Osazenstvo autobusu pěkně poskakuje a nás si vyhlédl jeden postarší černoch a dal se s námi do řeči. Praha ho očividně nezaskočila, tak si vesele mlel svou, že má pokec s Čechy. Po dvou stanicích usoudil, že témata k rozhovoru vyčerpal a přesedl si do jiné části autobusu. Což mu ale nezabránilo v tom, aby se s námi zvesela holí loučit o pár zastávek dál, když vystupoval.

O chvilku dál na nás již svítila cedule Canon Drive - naše zastávka. Udělal jsem si několik záběrů do památníčku a marně se rozhlížel, jestli opodál není Nikon Drive :-) Nebyl. Místo toho tam byl ale slavný nápis Beverly Hills, což je taková turistická mekka, u které se chce každý vyfotit. Po chvilce zjišťujeme, že fronta je nekonečná, tak kousek popojdeme a uděláme si svou fotku z jiného úhlu. Aspoň budeme mít trochu jiný záběr než ostatní.

Byli jsme tu :-)

Od nápisu Beverly Hills je to jen kousek na ulici Rodeo Drive. Tady začíná trasa pro příznivce filmu Pretty Woman. Ulice končí u hotelu Beverly Wilshire, kde se velká část filmu odehrávala. I když film, který byl natočen jako nízkorozpočtová komedie, vznikl před více než dvaceti lety, jeho příběh stále táhne a učinil z této části Los Angeles turistickou atrakci. Když jde člověk po Rodeo Drive, tak si připadá jak v Praze v Pařížské ulici. Všude plno krámů, kde je více prodavaček než zákazníků :-)

Venku vládl již večer. Rozhodujeme se s Bláňou, že nákupní centrum je necelé dva kilometry, tak to dáme pěšky. Ten den jsme byli asi jediní. Za celou cestu jsme na chodníku nepotkali jedinou živou duši, pouze jednoho cyklistu. Když jsem to viděl, tak jsem si říkal, jestli nákupní centrum Century City, bude mít vůbec vchod pro pěší, nebo se budeme muset vydávat za auto :-) Naštěstí měl.

Po stopách Pretty Woman

Apple shop jsme našli hnedle. Jeho návštěva byla fakt zážitek. Uspořádání je velmi podobné, jako jsou partnerské prodejny u nás, jen místo pultíku pro placení mají Genius bar. Dalším rozdílem bylo velké množství lidí, které je u nás asi jen když je nějaká sleva :-) Velmi mile mne překvapilo, že skříně s bohatým příslušenstvím byly zcela otevřené a každý si mohl vybrat, omkrnout či osahat vše co potřeboval. U nás je to kompletně pod zámkem :-) To se tu fakt nekrade? Našel jsem redukci, kterou jsem potřeboval a jal se rozhlížet, jak že se tu asi platí. To asi pochopila slečna v roli organizátora s iPadem v ruce a než jsem se nadál, měl jsem svého prodavače. Nějak mu ale nejela jeho kasírka, tak přiskotačila veselá paní od vedle, která se zeptala jestli keš nebo karta a jestli chci papírové potvrzení nebo elektronické na email a než jsem se nadál, tak mi pípala AirBank, že mám Apple store transakci a v emailu mi vyskočila hláška o potvrzení :-) Hustý. Fakt nechápu, proč tohle nemáme u nás. Nikde žádný pin, nikde žádný papír, zaplacení zabralo necelou minutu. Mimochodem na redukci úspora 200 Kč, proti cenám v ČR. No jo, asi jsem už Apple ovce, ale tohle se mi líbilo. Naše ovečka Běta si to taky užívala, protože zatímco já nakupoval, ona se těšila zájmu volných prodavačů a měla drbání v kožichu :-)

Na dohled od Century City svítilo logo McDonaldu. Za chvilku jsme si již objednávali "dobrůtky" z jejich nabídky. Musím říct, že tenhle McDonald byl uvnitř dost jetej, ale jíst se to dalo :-) Stejně tak jsem docela valil oči, jak to neměli vůbec zorganizované a vládl tam mírný chaos. V duchu jsem si říkal, že ta naše "centra zdravé výživy" v ČR jsou dost noóbl a tady to míří na zcela jinou cílovku než u nás. No, ale naštěstí nezapomněli na okurku :-)))

Po vydatné večeři jsme si počkali na autobus, který nás za pár minut dovezl na hotel. Byli jsme pěkně uťapaní, ale spokojení. Dnešní den se nám moc líbil a tak trochu jsem si v duchu říkal, že bych tu dal i pár dalších dnů a na ty národní parky se v budoucnu určitě podívat přijedu.

Čeká nás teď opět balení a zítra přesun na "válecí" lokalitu - Tahiti, ostrov Moorea.


Pohled k centru Los Angeles z jedné z teras hvězdárny

Připojujeme ještě shrnutí pro cestovatele, kteří to chtějí v Los Angeles zkusit bez auta:
  • Nebojte se, jde to.
  • Dejte si do záložek stránky http://www.metro.net. Najdete tam jednak seznam linek, jízdní řády tak i vyhledávání spojů, jak se kam dostat, za jak dlouho a kolik vás to bude stát.
  • Pokud máte datové přenosy, je k dispozici povedená oficiální aplikace pro Apple i Androidy - Go Metro.
  • Každý nástup do dopravního prostředku stojí většinou 1,5 dolaru. Někdy ale jen 0,5 dolaru. Záleží na lince a provozovateli. Vyhledávač na www.metro.net vám pro každou linku řekne, kolik stojí.
  • Platí se při nástupu do autobusu. Vždy se nastupuje u řidiče! Řidič má u sebe automat, kam se vkládají bankovky nebo mince. Rozhodně nic nerozměňuje!!! Pokud nemáte, musíte zaplatit 2 dolary atd.
  • Pokud plánujete cestovat více, pořiďte si TAP kartu. Jednodenní jízdné pak vyjde na 5 dolarů. Možno nabíjet v metru nebo i u řidiče. Z vlastní zkušenosti můžeme jen vřele doporučit! Kartu je možné koupit v metru nebo přidružených prodejnách. Jejich seznam včetně vzdáleností vám opět řekne web metro.net.
  • V autobusu za řidičem jsou vetšinou k dispozici papírové jízdní řády i mapy pro příslušnou linku a linky navazující. Pomůže to v orientaci.
  • Řidič na zastávce zastavuje většinou pouze pokud na ní stojí lidé nebo dostal znamení v autobusu. Jinak jede bez varování dál.
  • Každá stanice je dopředu většinou hlášena a hodně autobusů ji i napíše na displeji u řidiče. Chce to ale sledovat, většinou tam nápis projede jen jednou a vícekrát se neopakuje.
  • Znamení, že chcete na následující stanici zastavit se dává tak, že zatáhnete za provázek, který se táhne podél všech sedadel. Většinou se ozve zvukové i obrazové potvrzení, že byl zachycen "stop request"
  • Počítejte s tím, že budete za atrakci a řidič často ochotně pomůže s hlídáním správné stanice. To samé platí o cestujících :-)
  • Pokud chcete jezdit rychleji, vybírejte autobusy s označením Metro Rapid, nestojí na každém rohu a jsou i modernější.
  • Oblečte se. V autobusech se dost klimatizuje. Po půl hodinové jízdě z vás může být rampouch.
  • Těžko se nám hodnotí bezpečnost, ale jeli jsme i pozdě večer a rozhodně jsme nikdy neměli pocit, že by nám hrozilo něco horšího než tou dobou v Praze. 
  • Užijte si to, je to zážitek.

Pár typů k návštěvě Griffithovy hvězdárny:
  • Na stránkách hvězdárny si ověřte, že mají opravdu otevřeno - http://www.griffithobs.org.
  • Autobus přímo na hvězdárnu provozuje o víkendech společnost LADOT/DASH. Zastávka je hned u výlezu ze stanice metra Sunset.
  • Jízdné stojí 0,5 dolaru. Cestou tam nebyl problém s TAP kartou, cestou zpět řidička tvrdila, že TAP kartu neakceptuje a musíme zaplatit.
  • Hvězdárna je celá přístupná zdarma, platí se pouze za speciální programy v planetáriu.
  • Pokud pojedete autem, parkování je v okolí hvězdárny zdarma. O víkendech se připravte, že je velmi plno a místo chytnete dost dole. Buď pak počkáte na autobus, nebo musíte pešky - je to docela kopec :-)


2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Krásné zážitky, krásně napsané :-)

Anonymní řekl(a)...

Ahoj cestovatelé, konečně jsem se k tomu dostal, a v klidu si vše přečetl.
Krásné zážitky, pěkně se to čte, jen tak dál. Už se těším na další pokračování. Přejeme vám jen to dobré, Kokešáci :-)