Planetární nokturno

Letošní jarní obloha připravila všem příznivcům zajímavého dění na obloze několik mimořádných večerů.

Jupiter, neochvějný vládce zimního nebe, postupně předával vládu nad večerní oblohou Venuši. Ta se s každým dnem drala výše a výše, zatímco Jupiter, spolu se souhvězdím Berana, kde se toho času nacházel, postupně klesal k obzoru. Každý večer tak bylo možné sledovat, jak se k sobě tyto dvě nejjasnější planety postupně přibližují, aby se 14. března na obloze minuly v těsné vzdálenosti 3 stupňů a vyměnily si tak pomyslné žezlo vládce večerní oblohy. Pozadu nemohl zůstat ani náš nejbližší souputník - Měsíc. Přibližující se dvojici navštívil poprvé koncem února a pomohl tak vytvořit úžasnou fotogenickou trojici. To samé si zopakoval i koncem března.

A právě toto přiblížení jsem se rozhodl zachytit ve svých fotografiích.

Vždy, když podobný astronomický úkaz fotografuji, snažím se jej zasadit do nějakého širšího okolí. Mám rád, když se povede na diváka přenést atmosféru okamžiku zachycení s vědomí toho, že to mohl opravdu pouhým okem vidět, aniž by bylo nutné použít nějaký velký dalekohled. Stačilo jen vyjít ven a zvednout hlavu k obloze.

Vymyslel jsem si tedy, že jedna fotografie bude s panoramatem Prahy a za druhou vyrazím na své oblíbené místo do Českého středohoří.

25. března jsem s nastupujícím večerem vyrazil na vltavské nábřeží. Srpek Měsíce zářil poblíž Jupiteru a nad touto dvojicí se třpytila Venuše. Počasí přálo a tak bylo možné na fotografii zachytit i nejjasnější hvězdy souhvězdí Velryby, Berana, Trojúhelníku i Andromedy. Abych dodal fotografii pohyb, počkal jsem si, až po Vltavě popluje jeden z mnoha parníků, který ten večer brázdily její vody.

Měsíc, Jupiter a Venuše nad Prahou. Po Vltavě se prohání parník.

Následující večer jsem vyměnil rušné vltavské nábřeží za opuštěnou louku na okraji Českého středohoří. Měsíc opustil Jupiter a vytvořil zářivou dvojici s Venuší. Počasí opět přálo. S postupujícím večerem jsem se ocitl pod nebeskou klenbou posetou množstvím hvězd. Nechal jsem dopadat světlo Měsíce, planet i vzdálených hvězd na elektronický čip, který pak vykreslil tři třpytivé diamanty zasazené do krajiny pod hvězdnou oblohou.

Planetární rande nad Českým středohořím

Protože často dostávám otázky, jak podobné fotografie pořídit, připojuji i stručný návod.

Základem je dobrý stativ, který zajistí to, aby se fotoaparát nehnul. Je třeba počítat s tím, že se expozice bude pohybovat v sekundách. Je dobré místo znát dopředu a nebo na místo přijet ještě za světla, aby se povedlo nastavit vhodnou kompozici, do které se nebeský děj zasadí. Za úplné tmy je to často velmi problematické, nebo se metodou pokus omyl ztratí zbytečně moc času. V případě focení ve městě ideální světlo trvá jen velmi krátkou dobu. Pokud používáte polarizační filtr, klidně ho sundejte, zbytečně prodlužuje expozici a žádný zásadní užitek nepřinese. Objektiv je dobré přepnout na manuální ostření. Vzhledem k tomu, že bude málo světla, je dobré fotografovat na co nejotevřenější clonu. Je třeba ale myslet i na kresbu objektivu, která na nejnižší cloně často nebývá ideální. Záleží jak znáte svůj objektiv a i na motivu. Já většinou jednu clonu přidám. Když se blíží ten správný okamžik, snažím se pomocí funkce LiveView a maximálního zvětšení objektiv správně zaostřit na hvězdy, Měsíc či planety, podle toho, co se povede chytit. Pokud je na obloze ještě zbytkové světlo, tak je možné se s důvěrou vložit do rukou expozimetru ve fotoaparátu. Ač se to nezdá, tak nebeská klenba letí velkou rychlostí. Abych neměl hvězdy v podobě dlouhých čárek, snažím se expozici pro širokoúhlé objektivy udržet do 15s. Z fullframe zrcadlovek mám zkušenost, že se není třeba bát ani vysokých ISO - třeba 1600 nebo 3200. Snímek jde nakonec upravit vždy tak, aby šum ve výsledku v podstatě nerušil. Pokud fotíte ve městě, tak je ideální fotografovat dokud je na obloze ještě nějaké zbytkové světlo, které pomůže udržet barvy, kresbu v budovách a pomáhá s velkým rozdílem jasu mezi osvětleným městem a tmavnoucí oblohou. Majitelé šedých přechodových filtrů si mohou ještě pomoci s umístěním šedého přechodu na město, čímž sníží jas přesvětlených budov a můžou tak prodloužit expozici oblohy.

Měsíc, Venuše a Jupiter zapadají nad Českým středohořím

Pro sledování dění na obloze je dobré navštěvovat stránky České astronomické společnosti na adrese www.astro.cz a nebo si domu pořídit šikovný program, který umožňuje zobrazovat dění na obloze. Já používám na iMacu program Stellarium, který je opravdu výborný. Pro iPad bych doporučil buď Star Walk nebo GoSkyWatch Planetarium.

No a teď již stačí vyrazit ven, zaklonit hlavu a sledovat to neustávající divadlo, které nám příroda každý den předkládá.

Použitá technika:

Ve všech případech jsem fotografoval digitální zrcadlovkou Canon EOS 5D Mark II. U fotografie Prahy jsem použil objektiv Canon EF 17-40/f4 L. Expozice trvala 10 sekund, při cloně 8 a citlivosti 800 ISO. Na spodní část s Prahou jsem umístil šedý přechodový filtr LEE 0.9 SOFT. U fotografií z Českého Středohoří jsem použil objektiv Samyang 14mm f/2.8 ED AS IF UMC, zacloněný na clonu 4. Expozice trvala 15 sekund při citlivosti 3200 ISO a 20 sekund při citlivosti 2500 ISO.