pondělí 13. ledna 2014

O prokaučovaném dnu

Někdy se to tak semele, že by si člověk zpětně nejraději nafackoval :) Jeden takový den jsem zažil o Vánocích na Šumavě.

Trávili jsme s Bláňou tento krásný čas na Kvildě v úžasném penziónu Kilián. Měl jsem v plánu využít volné chvilky k získání fotografií zasněžené Šumavy. Jenže letošní zima je zatím velmi svérázná. Stačilo popojet kousek z Kvildy a po sněhu nebylo ani památky. Většina oblíbených míst vypadala jako na podzim. Asi jsem to podvědomě bral trochu jako zklamání. A tak se stalo, že jsem silně podcenil předpověď počasí a ráno 25. prosince v klidu ležel zachumlaný v peřinách, než mě probudila Bláňa. Nemusela nic říkat, abych věděl, že tohle jsem prokaučoval. I přes zatažené záclony byla místnost plná růžové až oranžové barvy, jako by někde poblíž hořel velký oheň. Stačilo ale roztáhnout závěsy, aby bylo jasno kde hoří. Celé nebe bylo pokryto vrstvou mraků nasvícených od vycházejícího Slunce. Barevné kreace, které tato kombinace vytvářela, byly neuvěřitelné. V duchu jsem přemýšlel, že takový východ jsem mockrát neviděl. Popadl jsem Fuji X100S a udělal několik snímků. Toto je jeden z nich.

Svítání nad Kvildou

U snídaně jsem si pěkně nadával a to jsem ještě nevěděl, co mě čeká večer.

Řídíc se heslem, že věci se moc neopakují, naordinovali jsme si veget. Než jsme se ale nadáli, začalo se smrákat a kupodivu i opakovat situace z rána. Obloha se rozzářila jako pravý vánoční stromeček. Popadl jsem 5Déčko, 70-200 a udělal alespoň pár detailů oblohy s horizontem. Bylo to opět úžasné divadlo.


Západ Slunce nad Kvildou

I když jsem to fotograficky prokaučoval, byl to fajn den. Vyzkoušel jsem si alespoň v nové situaci Fuji X100S, který je úžasný. Ale o tom až někdy příště…

Žádné komentáře: