Myslím si, že na loňský ročník Wildlife Photographer of the Year porota v čele s Markem Carwardinem jen tak nezapomene. Tři měsíce po slavnostním vyhlášení výsledků ročníku 2009 musela změnit své rozhodnutí u fotografie, která celou soutěž vyhrála. Něco takového se dosud nestalo v celé 46-leté historii soutěže.
Fotografie vlka skákajícího přes ohradu vyvolala smíšené reakce hned po zveřejnění výsledků. Častým společným prvkem byla nedůvěra k autentičnosti záběru. Podmínky soutěže sice přímo nevylučují využívání ochočených či jinak vedených zvířat, ale v takovém případě musí tyto informace autor u snímku uvést. Porota nicméně deklaruje, že snímky z volné přírody jsou jasně preferované. Fotografii vlka autor José Luis Rodríguez zapsal jako snímek z volné přírody.
V prosinci organizátoři připustili, že již od října probíhá vyšetřování o autentičnosti snímku. Dostali totiž k dispozici informace, které ukazují, že snímek mohl být kompletně aranžovaný. Autor snímku tuto možnost ale velmi důrazně odmítl. V jednom rozhovoru řekl, že se cítí být obětí silné pomlouvačné kampaně ze strany lidí, kteří se na internetu schovávají za různé přezdívky, ale podle všeho to jsou jeho „kolegové“ fotografové.
Na některé sporné momenty se můžete podívat sami. Jsou k nahlédnutí na stránkách finského časopisu o přírodě Suomen Luonto. V dalších článcích finského časopisu se uvádí, že pro odborníky bylo zvláštní to, že vlk skákal přes takto vysoký plot, což pro něj není typické, zvláště, když jej mohl pohodlně podlézt. Časopis také uvádí, že většinu důkazů o spornosti této fotografie shromáždila skupina španělských fotografů přírody, protože mají obavu o svou pověst v dodržování etických pravidel fotografie volné přírody.
Pro pořadatele soutěže Natural History Museum a časopis BBC Wildlife Magazine to znamenalo jediné - v sázce začíná být důvěryhodnost celé soutěže, která patří mezi absolutní světovou špičku. Mnoha fotografům úspěch v této soutěži navždy změnil život a otevřel jim cestu do světa profesionální fotografie přírody. Zájem je vždy obrovský. Vždyť posledního kola se zúčastnili autoři z 94 zemí a zaslali celkem 43135 snímků. Vítěz fotografie roku si mimo velkého uznání odnáší i 10 tisíc liber.
Pro porotu byla nejistota okolo této fotografie o to těžší, že jedním z jejich členů je Jim Brandenburg, který se sám fotografii volně žijících vlků velmi dlouho věnuje.
Porota se opět sešla, aby tři měsíce po velké slávě musela oznámit nemilou zprávu, že na základě předložených důkazů, a ne vždy přesvědčivých odpovědí autora snímku, byla nucena José Luis Rodrígueze se snímkem The storybook wolf diskvalifikovat. Podle poroty shromážděné důkazy ukazují, že vlk zachycený na snímku není z volné přírody, ale jde o ochočeného a vedeného vlka, což odporuje pravidlům, protože toto autor u snímku neuvedl. José Luis Rodríguez nicméně nadále důrazně odmítá, že by snímek byl aranžovaný.
Fotografie byla okamžitě stažena z právě probíhající výstavy v Londýně a není již ani na webu soutěže. Autor ztrácí nárok na odměnu ve výši 10 tisíc liber a má doživotní zákaz dalšího vstupu do soutěže Wildlife Photographer of the Year. Po světe již ale putují tisíce výtisků knížky o tomto ročníku, ze kterých tuto fotografii již nikdy nikdo nedostane.
Pro organizátory to není žádná dobrá zpráva, protože šlo o fotografii, která vyhrála nejel ve své kategorii, ale byla vybraná i jako celkový vítěz ročníku 2009.
Sám jsem zvědav, jak to bude celé pokračovat. Porota a organizátoři neměli jednoduchou volbu, protože podle všeho jasný důkaz, že to je nahrané nemají a rozhodli se pouze na základě řady nepřímých důkazů. Jak to ve skutečnosti bylo ví asi jen autor a ten vlk...
Myslím si, že ztráta této fotografie kvalitu ročníku neohrozí. Ve výběru se nachází mnoho dalších skvělých fotografií. Jen musíme doufat, že nejsou také nacvičené...
Doporučuji k přečtení také rozhovor s Markem Carwardinem a komentář anglického fotografa přírody Andyho Rouse.
Aktualizace z 16.2.2010
Našel jsem další zajímavý komentář od Michaela “Nick” Nicholse - fotografa NG, jehož fotografie medvěda se dostala v tomto ročníku do kategorie "Highly Commended". Přečtěte si jeho článek Full Disclosure.
1 komentář:
Je to nesporné, že se nejedná o divokého vlka. Můj děda v zemi vlků žil, jak na Sibiři tak v Karpatech. Vlk nikdy přes ohradu neskáče. Je opatrný a vždy se prokouše nebo podhrabe, i když by ji mohl teoreticky přeskočit. Vlky měl na zahradě často. V Koločavě dokonce v té době napadli svatebčany na saních a sežrali je i s nevěstou, ale ohradu nikdy nepřeskočí. J. Mösner
Okomentovat