Kostarika - den desaty

17.12.2006 - neděle

Dnes je desátý den naší expedice. Myslím si, že je čas si naši expedici přiblížit z poněkud jiného světla a celé to trošku odlehčit. Následující informace tedy berte poněkud s nadhledem (speciálně uživatelé Nikonů :-) a bez záruky.

Los Nosálos

Pokud fotografujute kolibříky v Monteverde, velmi brzo zjistíte, že budete zápasit nejen s jedním z nejrychlejších druhů ptáků na světě a díky tomu i s vlastní technikou (dle značky :-) či záludností expozice (opět dle značky :-), ale přidá se k tomu i tvor velmi nečekaný - nosál. Už při včerejší večerní návštěvě nás poctil svou návštěvou. Pouze si nás ale prohlédl a když viděl, že z nás nic nevypadne, tak šel dál svou cestou. Dnešní setkání s ním bylo mnohem zábavnější.

Vzhledem k tomu, že do jeho rajónu patří "expozice" kolibříků, kde se s fotografem "dveře netrhnout", jde nejspíš o velmi fotograficky vzdělaného nosála, který protežuje značku Nikon. Spekulace na téma: co ho vede k tomu, že zrovna tuto značku - raději vynechám :-) Že tomu tak ale skutečně je se mohl Bohdan přesvědčit na vlastní oči, když nechal svoji sestavu Nikon D2X + VR 200 - 400 / 4 chvilku bez dozoru a toho okamžitě využil nosál. Začal se sápat k hledáčku a chtěl se stát vládcem sestavy Nikon. Situaci zachránil až urychlený návrat Bohdana s banánem v ruce o který začal nosál jevit větší zájem než o Nikon. Nosál se rozhodl pro změnu taktické pozice, opustil stativ a rozhodl se vše monitorovat z dostatečného nadhledu. Výsledkem byl druhý pokus o ovládnutí sestavy Nikon spolu s banánem, ale protože byl Bohdan taktokrát ve střehu a nekompromisní, odešel nosál s nepořízenou. Od tohoto okamžiku nás pouze průběžně monitoroval a protože bez dozoru byly pouze sestavy s osazením Canon, o které nosál nejevil zájem, věnoval se nadále pouze sosání zbytků po nektaru pro kolibříky.

My a naše roury

Myslím si, že je také čas představit i celou naší expedici. Jak je z deníčku patrné jde o expedici fotografickou a tak jaké by to bylo představení bez ukázky členů s jejich technikou v akci.

Bohdan

Má na expedici jednoznačně největší rouru. Rozpaky v expedici budí pouze tím, že fotí na Nikon. Je totiž jediný ... ne sice zatím na světě, ale v naší expedici určitě :-) Každopádně mu již ale začalo odpočítávání jeho přechodu ke Canonu s heslem: do roka a do dne :-) Bohdan je také řidičem vedoucího vozu se sklonem k nečekaným manévrům, které nemají daleko k bodovému ohodnocení :-) V Kostarice je ale velmi uvolněný styl mezi řidiči běžný a tak ani Bohdan nevybočuje z běžného místního standardu. Zpět ale k technice. Občas nás udivuje mohutná slovní komunikace mezi Bohdanem a jeho technikou. Se zbytek expedice spekulujeme nad hlasovým ovládáním těchto strojů, ale vzhledem ke stylu komunikace se nám to moc nezdá - ono to občas totiž připomíná manželskou hádku :-) Kdo ale vyhrává zatím netušíme.

Tomáš

Je druhý expediční řidič. Na snímku je zachycen s jeho střední rourou. Můžete tedy aspoň obdivovat jeho bleskovou nadstavbu. V expedici je pověstný kulometným způsobem snímání - díky jeho Canonu EOS 1D M II. Tomáš je zásobárna mnoha bonmotů a informací všeho druhu. Je to hlavní jedlík expedice, i když si to nechce přiznat. V expedici se vyznačuje velkým sklonem k Mackum, což je něco jako Nikon :-)

Ondra

Šéf, navigátor, znalec, tlumočník a učitel španělštiny v jedné osobě. Ondra je na snímku zachycen také s jeho střední rourou a tak upozorním snad jen na kšiltovku a můj blesk. Jak pozorný čtenář jistě ví, Ondra je již několikatý den bez blesku. Hned první den v Zoo AVE totiž došlo k dosud ne zcela vyjasněné havárii, která měla za následek likvidaci blesku Sigma, který se nepodařilo nakonec ani slepit. O tom, zda šlo o zcela záměrnou akci jednoho nejmenovaného člena, který se v té době v místě pohyboval, se mezi členy expedice horlivě diskutuje. Co Ondra po deseti dnech říká na průběh expedice se mi nepodařilo zjistit a tak vám nemohu ani potvrdit, jestli bude nějaké příště....

Vladimír

Oficiální lékař expedice. Vladimír je veterinář a můžete jej potkat v Zoo v Liberci. Jmenování expedičním lékařem se moc nebránil, ale zatím nemusel vůbec zasahovat. Pevně doufám, že to tak zůstane až do konce. Je to i neoficiální mluvčí expedice, protože vždy se mu povede navázat rozhovor s nějakou zajímavou osůbkou. Je studnicí mnoha zážitků ze své veterinární praxe i cest po světě. Jako lékař expedice na sobě rád testuje mnohé zdejší pokrmy, které pak s chutí my ostatní také sníme. Na snímku zachycen se svou hlavní rourou.

Já

Vlastně sem zamerenim ani nepatřím. Nejsem fotograf zvířátek, proto prosím berte všechny mé snímky zvířat z Kostariky s velkým nadhledem. Přesto často neodolám a kluků do jejich řemesla fušuji. Nemám žádné velké roury, speciální skla a hlavně ani velke zkušenosti s focenim zvirat. Snažím se dívat, učit se fotit zviratka a občas dám naopak nějakou tu radu ke krajince. Každopádně jsem rád za to, že tu jsem. Na fotce jsem já bez roury a jediné na co bych snad upozornil je to, že to je Nikonem :-)

PS: oficiálně prohlašuji, že nemám nic proti značce Nikon a text berte jako běžné haštěření příznivců konkurenčních značek.