Můj deníčku - je 9:45 místního času a sedím ve stínu palem na pláži u parku Manuel Antonio. Místo jsem si doufám vybral bezpečné, protože největší nebezpečí tady je padající kokosový ořech. Mám za sebou cestu okolo výběžku Punta Catedral, který nabízí několik pohledů na Tichý oceán a i zde je možné potkat největší místní atrakci - opice. V Manuel Antoniu jich žijí tři druhy. U jednoho výběžku jsem je potkal a snažil se je vyfotit. Je možné se k nim dostat docela blízko a tak fotím jen s Canonem 70-200 / 2.8 L bez konvertoru a s bleskem. Cestou zpátky jsem se na chvilku zastavil na pláži Espadilla a udělal si fotku, kterou přikládám jako důkaz, že žiju a mám se dobře.
Ráno nám dnes začalo okolo páté a pak hned následoval přesunn do Manuel Antonia, což je z Queposu asi 8km. Za chvilku tedy parkujeme kousek od vchodu a dostáváme informaci, že park otevře v 7 hodin. Začínáme se procházet kolem, kluci fotí nějaké ptáčky a ja koukám na zátiší pro večerní focení. Vchod do parku je za rozvodněným potokem přes který jezdí převozník ... podle velikosti potoku se jedná o nejdražší převoz na světě, protože potok má asi 3m :) O kus dál je ale brod, který využíváme k velké nelibosti převozníka - chce 1000 colonu za cestu - coz jsou asi dva dolary. Park akorát otevírá. Ondra dává rychlé instrukce a postupně se rozcházíme. Já mířím na Punta Catedral. Cestou ještě chvilku courám po pláží, ale brzy s
e ponořím do hlubin tropického lesa a stoupám pomalu do kopce. U prvního výhledu potkávám i opice a tak zkouším první jejich focení. Cestou po výběžku zkouším i nějaké detaily z lesa. Cesta kolem výběžku končí u malé pláže, kde fotím další plážové snímky. Vlny se pěkně tříští o skály a když člověk neodhadne příští vlnu, tak je rázem ve vodě. Kousek od cesty je nad pláží leguán, ale v blbém místě na focení.
Vracím se na pláž, kde si sedám do stínu palem a píši tento text. Běhěm toho si všimnu, že se mi něco hrabe ve fotobatohu a on je to nejspíš nosál. Musím s batohem velmi zatřást, abych ho z něj vyrazil - k jeho velké nelibosti. Když zjištuje, ze nic nedostane, tak pokracuje dal. Ja se take zvedam a jdu na další trasu v parku. Cestou potkávám Tomáše, který fotí lenochoda s mládětem. Bohužel už je vysoko v korunách za poustou větviček a lístků a tak to na focení moc není. Tomáš má ale pěkné snímky. Vydáváme se spolu na další trasu, kde cestou potáváme Ondru, který není v dobré náladě, páč se mu prý nedaří. Hlavní problém je asi blesk Sigma, který mu sice Tomáš včera večer na pokoji slepil, ale dneska to vydrželo jen dvě hodiny. Už je skoro poledne a tak se domlouváme, že bude čas k obědu. Rozcházíme se každý jiným směrem. Já se pomalu vracím za lenochodem s mládětem a nedaleko tohoto místa narazím na dalšího lenochoda, ale jednak chrní a pak je zase vysoko v korunách. 
S Tomášem se tedy vydáme směr oběd. Cestou nám pěkně pózuje leguán i sem tam nějaké opice. Po chvilce nás dohoní Ondra s Bohdanem a tak společně vyrážíme. Jdeme do restaurace přímo u parkoviště. S Bohdanem si dávám Arroz con pollo - kuře zamíchané s rýží, hranolky. Tomáš s Ondrou si dávají hamburger s hranolkama. Po dobrém jídle a pár Imperialech se pomalu zvedáme a míříme zpět do parku. Fakt je, že sil už moc není a tak už si moc velké plány neděláme. Do parku se zase přebrodíme a cestou potkáváme pár zajímavých pohledů - možná znaveného převozníka - viz fotka :-)
V parku potkáváme opice, které tentokrát jdou velmi blízko a zkoumají dokonce fotobatoh Tomáše, jestli neobsahuje něco zajímavého. Okamžitě se to stává atrakcí a mnoho lidí se zastavuje a foťáky jsou v permanenci. Cestou potkáváme i Vladimíra, kterého jsme nikdo celý den neviděl, tak jsem rádi, že je vše OK. Přesunujeme se k pláži a aspoň mně se už žádné zvíře lovit nechce. Schovám dlouhé sklo a zkouším udělat zase pár plážových záběrů a pak to balím a jdu se zanořit do vln oceánu. Voda je krásně teplá a tak se prima rachtám. Stačí se jen položit do vln a nechat se pěkně nadnášet. Postupně tam naskáče i Ondra a Vladimír. 
Tomáš vodou opovrhuje a tak hlídá nádobíčko. Vůbec se mi z vody nechce, ale čas se pomalu nachyluje a místní ranger lidi směřuje k východu. S Ondrou se tešíme na západ slunce, protože víme, že se zde nechají nafotit krásné krajinky. Bohužel místo západu začíná pršet a proto opouštíme park a jdeme si sednou na pivko a ovocné šťávy s cílem ještě chvilku počkat, kdyby se počasí chtělo umoudřit. Bohužel ne. Platíme tedy a jedeme zpět do Queposu.Zítra nás čeká Manuel Antonio ještě jednou.
1 komentář:
Ahoj Petře,
koukám, že si to pěkně užíváš, tak ať to tak pokračuje i nadále a ať máš co nejvíc úlovků. Fotky jsou super a deník si velmi rád každý den přečtu.
Vítek
Okomentovat